Věznění občané bývalé NDR žádají české soudy o rehabilitaci. Chtějí očistit svá jména

Bývalí občané NDR, kteří byli v komunistickém Československu vězněni kvůli pokusu přejít hranice na Západ, žádají české a slovenské soudy o rehabilitaci. Nejméně deset východních Němců na československé železné oponě zemřelo. Tisíce dalších chytila pohraniční stráž. Čekala je vazba a předání východoněmecké tajné službě.

Video Události
video

Věznění občané bývalé NDR žádají české soudy o rehabilitaci

Podle historiků mohlo být zadržených východoněmeckých uprchlíků až 18 tisíc. „Všichni byli v podstatě stíháni jako zločinci, jsou na ně vyšetřovací spisy a do dneška nemají očištěná jména,“ uvedla výkonná ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová.

Platforma proto vězněné občany vyzvala, aby požádali o rehabilitaci. Na výzvu už reagovali první zájemci, kteří platformě poslali i dopisy se svými příběhy. „V roce 1983 jsem byl zadržen pohraniční stráží z bývalého Československa v tzv. území nikoho… Podle mezinárodních dohod mě na tomto místě už nesměli zatknout,“ napsal například Arne Kühn.

Mirko Benson vzpomínal, že byl 20. dubna 1988 zatčen v česko-rakouském pohraničí: „Napadlo mě velké množství psů a nakonec jsem byl dva měsíce držen ve vězení v Plzni a v Praze.“

Pro osmnáctiletého Hartmuta Tautze bohužel skončil pokus o přechod hranic tragicky. Na Západ chtěl, aby mohl studovat hudbu. Na okraji Bratislavy sice překonal trojitý ostnatý drát, pak na něj ale hlídka vypustila psy. Způsobeným zraněním podlehl. Podle vyšetřovatelů i proto, že ho pohraničníci včas neodvezli k lékaři, protože ho nejdřív vyslýchali.

Soud už Tautze v březnu po víc než třiceti letech rehabilitoval. „Je to první případ u nás na Slovensku. Pro všechny příbuzné a pozůstalé těchto obětí je to příležitost, aby se mohli ucházet i o morální odškodnění,“ řekl ČT Ondrej Krajňák ze slovenského Ústavu paměti národa.

Stovky obětí železné opony připomíná mapa

Pokud české a slovenské soudy vyhoví i dalším žádostem, může být obětem přiznáno také odškodnění, například za nezákonnou vazbu. „Nejde jen o finanční kompenzaci, která není vysoká. Nejdůležitější je uznání tehdejšího bezpráví. Veřejné úřední potvrzení je pro většinu obětí velmi důležité,“ domnívá se Benjamin Baumgart z Unie svazů obětí komunistické diktatury. 

Československá železná opona si vyžádala téměř tři stovky obětí. Padesát tisíc lidí pohraniční stráž zadržela. Seznámit se blíže s osudy stovek usmrcených umožňuje také interaktivní mapa. Její neanonymizovaná verze s kompletními daty je pro zájemce přístupná po registraci v Českém sociálněvědním datovém archivu.