Angličtinu zvládají líp než češtinu, ukázal velký test mezi páťáky a deváťáky

Česká školní inspekce po čtyřech letech znovu otestovala znalosti žáků pátých a devátých tříd. Výsledky ji ale moc nepotěšily. Páťáci se sice zlepšili v matematice, ale zhoršili v angličtině a češtině. Deváťáci už zvládli testy z angličtiny lépe, hůř ale naopak dopadla čeština a hlavně matematika. V celkovém srovnání posbírali všichni žáci nejvíce bodů právě v angličtině. Vůbec nejhůř pak překvapivě nejvyšší ročníky napsaly test z hudební a výtvarné výchovy.

Děti v pátých třídách se zhoršily především v češtině. „Přitom diskuse o metodách výuky je živá a řada učitelů přemýšlí o tom, jak český jazyk vyučovat,“ poznamenal Petr Suchomel z oddělení metodik a analýz České školní inspekce.

Dětem pomáhají moderní metody

Inspektoři navíc upozornili, že významná část úloh byla nastavená na minimální úroveň obtížnosti. „Nezvládnutí očekávaných výstupů výuky českého jazyka může pro tyto žáky představovat významnou překážku v kvalitě jejich dalšího vzdělávání,“ uvedli.

Deváťáci zvládli lépe testy z angličtiny, hůř ale dopadla hlavně matematika, kde byla průměrná úspěšnost jen 51 procent. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je přitom 60 procent správných otázek minimum, které by měli žáci na druhém stupni zvládat.

V lepších výsledcích na prvním stupni se podle Zatloukala odráží mimo jiné lepší přístup učitelů k výuce, jejich kvalitnější pedagogická příprava a moderní vyučovací metody, o kterých se začalo více diskutovat například v souvislosti se zaváděním matematiky podle profesora Milana Hejného.

Styl probrat všechno ovoce nenese

Hejného matematika ale sama o sobě není klíčem k úspěchu. Děti, které se podle ní učily, měly v testech srovnatelné výsledky s vrstevníky, kteří měli klasickou výuku. O tři procenta lepší byli ovšem žáci, jejichž učitelé kladli důraz na vybudování lepšího vztahu k matematice.

Hůře dopadli ve třídách, kde učitelé prohlásili, že cílem výuky je probrat všechno učivo podle rámcových vzdělávacích programů. Podle Libuše Staňkové, která matematiku učí přes třicet let, pak mají starší děti horší výsledky i kvůli tomu, že místo pěti hodin týdně se matematice nyní věnují jen čtyři.

Nejlepší jsou žáci v angličtině

V matematice se žáci s moderními metodami výuky setkávají nejméně. Nejvíc je učitelé používají v angličtině, a to především práci ve skupině. V angličině se také dětem v testech nejvíce dařilo. Polovina páťáků a 42 procent deváťáků odpovědělo správně na alespoň 80 procent otázek. Průměrná úspěšnost tak na obou stupních přesahovala sedmdesát procent.

Ve společensky orientovaných předmětech byly děti většinou úspěšnější než v přírodovědných oborech. Výjimkou byl test z hudební a výtvarné výchovy v 9. třídách, ve kterém žáci dopadli nejhůř ze všech testovaných předmětů. Průměrná úspěšnost zde byla jen 40 procent. 

Problém dětem dělalo především porovnávání výtvarných děl jednotlivých autorů, mezi kterými byl například Kupka nebo Mondrian. Problémy měly i s určování slohů u vyobrazených uměleckých děl. Vedle staveb musely umět zařadit například i sochy nebo funkcionalistickou čajovou soupravu od Ladislava Sutnara.

Dvě otázky z výtvarné výchovy se také pro žáky staly vůbec nejobtížnějšími v celém testování. Zařadit k sobě obrazy od stejného autora dokázaly jen dvě procenta dětí, úspěšnost v případě určování uměleckých slohů byla pouze o procento vyšší.

Jednotné přijímačky mohou negativně ovlivnit výuku

Nejhůř dopadlo testování ve školách v Karlovarském a Ústeckém kraji, a to ve většině testovaných předmětů. Děti v Praze dopadly nejlépe v matematice, češtině a angličtině. Mladší děti pak měly v testech lepší výsledky než ty starší.

Podle Zatloukala by se proto školy měly zaměřit na zlepšení výuky na druhém stupni a větší motivaci žáků i v méně oblíbených předmětech, jako je právě matematika nebo čeština a němčina. 

Zástupci inspekce pak na závěr uvedli, že problémy pravděpodobně nevyřeší jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které se konaly poprvé letos na jaře. Připustili, že zkoušky mohou mít naopak negativní vliv na způsob a obsah výuky na základních školách. Vyplynulo to z průzkumu, který inspekce udělala mezi učiteli.