Komiks Totální nasazení vypráví tři příběhy žen, které prošly pracovními tábory

Totální nasazení – mrazivé sousloví i název nového komiksu, který vypráví tři příběhy žen nasazených v nacistických pracovních lágrech. Aby kniha zaujala i nejmladší generaci, zvolili její tvůrci formu komiksu. Publikace vypráví nejen životní příběhy pamětnic, ale čtenáře vtáhne i do prostředí ubíjejících dní v továrnách a devastující války.

Video Události: komiks Totální nasazení
video

Komiks Totální nasazení

Kreslířka Petra Josefina Stibitzová při tvorbě komiksu vycházela ze zbytků rodinných alb a ze zaznamenaného vyprávění. Na samém začátku tvůrčího procesu znala jen konkrétní situace, ke kterým se postupně přidávala dějová linka.

Jedna z hrdinek – Fraciska Hocková – si třeba dodnes barvitě vybavuje svůj první zážitek ze sprchy, „Pamatuji si na ten šok, když mě poprvé sprchovali, já jsem v životě nebyla ve sprše a teď mě tam jako malou holčičku strčili a drželi.“

Tři ženy, tři osudy, které spojují dvě slova: nucené nasazení

Franciska, Jarmila a Helena – tři ženy, které se nikdy nesetkaly, ale mají podobnou děsivou zkušenost. Všechny zažily pracovní tábory. Helenu nejprve i s rodinou nacisté uvěznili v židovském ghettu v Ostrožci a pak ji poslali do pracovního tábora. Jarmila se snažila otrocké dřině pro třetí říši vyhnout, ale nakonec dobrovolně odjela do lágru Sackisch, aby se ukryla před gestapem. Spolupracovala totiž  s odbojovou skupinou, která byla odhalena.

 A konečně Franciska, její rodiče se do sebe zamilovali během toho, co byli oba nuceně nasazení v továrně na letecké součástky v Lubecku. Franciska tak přišla na svět v pracovním táboře. Po konci války ji s matkou poslali do Švédska do ozdravovny. „To byla první loď, která proplula zaminovaným mořem, a na břehu nás vítala švédská královna,“ vypráví pamětnice Franciska Hocková, jejíž příběh kniha také ztvárňuje.

Přestože nakonec otce našly a vrátili se do Prahy, musela Franciska do dětského domova. „Ten zdravotní stav mojí mámy nebyl takový, že by se o nás mohla starat a můj otec byl bonviván … já chápu svoji mámu a chápu i jeho,“ vysvětluje Hocková. Sama má vlastní děti a devět vnoučat. A všechny je učí jednu zásadu: že člověk musí v životě umět hlavně odpouštět.