Před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona je podle ústavních soudců nutné vždy zvážit okolnosti. Ústavní soud vyhověl stížnosti skupiny úředníků zlínského magistrátu, kteří nesouhlasili s tím, že město poskytlo informace o jejich platech spolku Právo ve veřejném zájmu. Dovolávali se práva na ochranu soukromí, důstojnost a rovné zacházení.
ÚS změnil pohled na poskytování údajů o platech ve veřejné sféře. Právo na informace není absolutní
Zlín porušil práva úředníků na ochranu soukromí a osobních údajů, když spolku Právo ve veřejném zájmu poskytl informace o jejich platech a odměnách. Ústavní soud zakázal městu, aby v porušování práv pokračovalo.
Úředníci nesouhlasili s tím, že se údaje o jejich platech dostaly k žadateli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Dovolávají se práva na ochranu soukromí, důstojnost a rovné zacházení a poukazovali na to, že se problém týká milionu zaměstnanců státu či samospráv.
Má přednost právo na informace nebo na soukromí?
Podle Ústavního soudu Zlín chyboval v tom, že neprovedl takzvaný test proporcionality, tedy nezvážil, které právo má dostat v konkrétním případě přednost. Právo na informace, anebo na soukromí.
Soudce Jan Musil zdůraznil, že cílem nálezu je sjednotit obecnou praxi, nejde prý o kritiku konkrétního postupu města Zlín ani spolků, které využívají zákon o svobodném přístupu k informacím.
Soud se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany – nepodali správní žalobu. „Jde o problém, který se týká velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují českou justici,“ řekl soudce zpravodaj Jan Musil.
Úředníci nesouhlasili se zveřejněním jmen a funkcí
Pod stížnost se podepsalo 23 lidí, kteří v roce 2014 byli, případně dosud jsou, na vedoucích místech zlínského magistrátu. V červnu 2015 spolek Právo ve veřejném zájmu požádal o sdělení jejich platů a odměn v předcházejícím roce.
Město nejdřív informace poskytlo v anonymizované podobě, po opakovaných žádostech doplnilo i jména a funkce, a to i přes výslovný nesouhlas zaměstnanců. Spolek žádal ještě zveřejnění informací na internetu, čemuž zabránilo předběžné opatření vydané ústavními soudci loni v červnu.
ÚS: Je třeba vždy zvážit okolnosti
Ústavní soud konstatoval, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu. „Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní,“ řekl soudce zpravodaj. Podle nálezu Ústavního soudu je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů.
Debata o svobodném přístupu k informacím ve vysílání ČT24 (zdroj: ČT24)
Kdo bude mít větší právo na informace?
Podle spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka ze sdružení Otevřená společnost nejspíš mnohem více případů žádostí o informace skončí u soudu. Oldřich Kužílek dodal, že se na faktickém obsahu práva na informace nic nemění. „K témuž výsledku se ale bude docházet jinou, složitější cestou, kdy bude nutné zvažovat všechny okolnosti,“ řekl Kužílek. Podle něj ústavní soud otevírá „výbušnou“ otázku, jestli je možné, aby renomovaný novinář měl větší právo na informace než běžný občan. „Mnohem více situací povede k tomu, že se lidé budou obracet na soudy,“ domnívá se Kužílek.
Nárok na informace o platech a odměnách ve veřejné správě se opíral o průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z roku 2011. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na úředníky a další zaměstnance podle NSS vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků.
V roce 2014 NSS dalším verdiktem doplnil, že úřady mohou žádosti zamítnout jen výjimečně, pokud nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a pokud zaměstnanec vykonává jen různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid.
Zaměstnanci zlínského magistrátu požadovali po Ústavním soudu zrušení § 8b zákona č. 106/1999. To ale soud zamítl. Nález soudu, který mění pohled na poskytování údajů o platech ve veřejné sféře, také neotvírá cestu k odškodnění za dříve zveřejněná data.