Za pět let přijal stát 15 tisíc nových zaměstnanců. Peníze dostal i za tisíce černých duší

Stát za posledních pět let nabral patnáct tisíc nových zaměstnanců. Vyplývá to z dat ministerstva financí. Plány úřadů přitom byly větší: přijmout chtěly ještě dalších šestnáct tisíc lidí. Tato místa ale zůstala nakonec neobsazená. I tak na ně státní správa dostává peníze. Letos to je celkem šest miliard korun. Na konci roku je úřady rozdělí stávajícím zaměstnancům.

Video Události
video

Události ČT: Stát nabral 15 tisíc lidí, chtěl dvojnásobek

„Když ten rozpočet začne mít problémy, a to nepochybně - asi ne v příštím roce, ale v dalších s tím očekávaným zpomalením ekonomiky se to přihodí - tak s tím asi bude potřeba udělat nějaký razantní krok. To už ale naštěstí nebudu muset udělat já, protože je to extrémně nepopulární,“ komentuje situaci ministr financí Ivan Pilný (ANO).

Příští rok stát navíc i přes neobsazená místa plánuje nabrat dalších osm a půl tisíce lidí. To kritizuje hlavně pravicová opozice, která naopak navrhuje úřady zeštíhlit.

Vojáků přibývá, učitelé chybějí

Například česká armáda chce do konce roku 2020 přijmout další minimálně tři tisíce vojáků. Jen za letošek jich přibude zhruba třináct stovek. „Rekrutace nejenom profesionálních vojáků, ale i aktivních záloh se nám v loňském i letošním roce daří, přestože je přetlak na trhu práce a nedostatek pracovních sil,“ říká zástupce náčelníka generálního štábu Aleš Opata. 

Ministerstvu obrany se ale i přes zrychlení náborů stále nepodařilo naplnit přes 1200 tabulkových míst. Drtivá většina z nich je právě u vojenských útvarů.

Nejvíc neobsazených míst, a to přes čtyři tisíce, mají organizace spadající pod ministerstvo školství. Ve školách chybí nejen učitelé, ale i vychovatelé nebo školní asistenti.

Ředitelka jedné z pražských základních škol potvrzuje, že školy dnes obtížně shánějí nejen nové učitele, ale i kantory na výpomoc. „Máme dlouhodobě nemocnou paní učitelku a skutečně ani důchodkyni teď nemůžu sehnat na záskok,“ přibližuje Marie Zimová ze ZŠ Poláčkova. 

Peníze, které školy díky nenaplněným místům ušetří, mohou hlavně ke konci roku rozdat učitelům na odměnách. „Ty finanční prostředky, které dostaly přiděleny, samozřejmě využívají na zvyšování platů,“ potvrzuje náměstek ministra školství Vlastimil Pícl. 

Tisíce plánovaných míst se nepodařilo obsadit ani resortům vnitra, financí, spravedlnosti nebo sociálních věcí. Celkem nedokázaly úřady obsadit přes šestnáct tisíc tabulkových míst, což je o jedenáct tisíc víc než před dvěma lety.

Šest miliard, které kvůli tomu státu zbudou, rozdělí na odměnách. „Jestliže ostatní zaměstnanci musí vykonávat práci, na kterou by měla ta tabulková místa být obsazená, tak pracují víc. A pak si za to zaslouží i ohodnocení,“ myslí si ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

„Prudce poklesl počet zájemců o účast ve výběrových řízeních a máme určitě neobsazená služební místa, protože nenajdeme kvalitního člověka,“ dodává ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

I přes neobsazených šestnáct tisíc míst chce stát příští rok nabrat dalších osm a půl tisíce nových lidí. „Plníme dlouhodobý dluh, kterým dodáváme lidi na úřady práce, aby mohli lépe kontrolovat případné zneužívání dávek,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Opozice: Úředníků je moc, peníze jsou třeba jinde

„Já jsem přesvědčen, že úředníků je nadbytek, že řada úřadů si vymýšlí práci sama pro sebe,“ oponuje předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle pravicové opozice by měl stát vrátit nevyčerpané miliardy za nepřijaté státní zaměstnance zpátky do rozpočtu a použít je na jiné priority.

„Těch oblastí je celá řada. Od modernizace zdravotní péče přes infrastrukturu, která volá po tom, aby se jí podařilo významně rozvinout,“ domnívá se místopředseda ODS Martin Kupka. „O tyto peníze by mohl být nižší deficit nebo by je mohli dostat vysokoškolští učitelé, ale to by musela vláda umět hospodařit,“ tvrdí předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Rozpočet na rok 2018, který počítá s dalším růstem počtu státních zaměstnanců, začnou poslanci schvalovat po volbách - zřejmě na konci listopadu.

  • Výdaje na platy státních zaměstnanců rostou trvale. Rozpočet na příští rok počítá se sumou převyšující 186 miliard korun. To je o 24 miliard víc než letos.
  • Státní sféra by měla v roce 2018 vyplácet celkem 453 431 pracovníků, jejich průměrný měsíční plat se má přiblížit 33 tisícům korun. Oproti letošku je to o čtyři tisíce víc.

Základní parametry rozpočtu na příští rok jsou dané, plánované útraty o padesát miliard korun přesahují odhadované příjmy. Právě tento deficit ale bude schvalovat až nová sněmovna po volbách.

Rozpočet musí také podepsat prezident, který k němu ale má výhrady. „Rozpočet je populistický a protiinvestiční. Strany si prostě vzájemně nadělily tolik populistických dárečků, že to odnesly investice, chudinky investice nemají volební právo,“ uvedl k tomu Miloš Zeman.