Před 80 lety vyhrála Velkou pardubickou klisna Norma s žokejkou Latou Brandisovou. Byla to první a dosud poslední žena, která v dostihu triumfovala. Byla to také první Čechoslovenka, která vyhrála po letech dominance koní a žokejů z Itálie či Německa. Vyhrála nad německými soupeři v době, kdy se nad Československem již stahovala mračna, ale sláva, kterou tak získala, nebyla věčná. V 50. letech skončila se svými dvěma sestrami zapomenuta v chatce uprostřed lesů, kde nebyl vodovod ani elektřina. Osudy Laty Brandisové sledoval David Vondráček pro pořad Reportéři ČT.
Symbol vzdoru Němcům se komunistům nehodil. Slavná žokejka živořila uprostřed lesů
Reportéři ČT: Vítězství a prohry (zdroj: ČT24)
Bylo sucho, zem byla tvrdá a na pardubickém závodišti vyrazili koně ke slavnému závodu. Vítěz předchozích dvou ročníků Herold s německým jezdcem Oskarem Lengnikem během závodu spadl a o vítězství se pak utkala klisna Norma s jezdkyní Latou Brandisovou s dalším německým favoritem – Willibaldem Schlagbaumem na Quixii.
„Schlagbaum ji (Brandisovou) nenáviděl, protože byla ženská a jezdila dostihy. Chtěla ho podjet a on ji zavřel. Tak si Normu vytáhla a objela ho z druhé strany,“ popsala rozhodující okamžiky Martina Růžičková, která se sama Velké pardubické také zúčastnila jako jezdkyně a nyní je trenérkou dostihových koní.
Sláva z vítězství nepřetrvala
Bylo to slavné vítězství československé klisny a československé jezdkyně nad německými favority a byla to zároveň poslední Velká pardubická na dalších devět let. Opět se jelo až po válce. Ale i když byla Lata Brandisová díky historickému úspěchu z roku 1937 ve své době velice slavná, do budoucna jí to příliš nepomohlo. Stala se trnem v oku všem totalitám a skončila doslova vyštípaná ze společnosti.
Nejprve přišli Němci. Lata Brandisová pocházela ze starého tyrolského hraběcího rodu, který se ale koncem 19. století čechizoval a sídlil v Řitce u Prahy. O velkou část majetku připravila rodinu již československá pozemková reforma, na zbytek pak byla po roce 1939 uvalena německá nucená správa.
„Měli velké odvody zemědělské produkce. Ale zbylo i na podporu místních obyvatel, kteří byli v nouzi, eventuelně krmili i partyzány,“ řekl prasynovec Laty Brandisové Jan Pospíšil.
I když proslula hlavně jako úspěšná žokejka – kromě slavného vítězství z roku 1937 obsazovala ve Velké pardubické v předchozích letech také další přední příčky – Lata Brandisová byla v té době také faktickou hlavou rodiny. Po smrti svého otce a švagra ve 20. letech zůstala na statku jen se dvěma sestrami a jejich dětmi. „Celému tomu velela a práci organizovala právě Lata, která k tomu měla nejblíže a asi měla nejvíce organizačních schopností. (…) Zaměstnanců měly málo, po smrti otce propustily jak služebnictvo, tak kuchařku,“ přiblížil Jan Pospíšil.
Vítězství nad feudalismem aneb tři staré dámy v chatě bez vody
Když sestry Brandisovy přežily okupaci, přišla další pohroma. Pro nový režim byly feudálkami – třídními nepřítelkyněmi. Lata Brandisová se navíc již nemohla věnovat ani dostihům. Velkou pardubickou naposledy jela v roce 1949, ale závod pro ni skončil těžkým pádem a hospitalizací. „Měla potom narušený vestibulární aparát, takže jezdectví už se nemohla věnovat,“ upozornil její prasynovec.
Nedlouho poté, v roce 1953, ji i se sestrami režim vystěhoval z rodinného sídla. Z Řitky musely tři stárnoucí ženy (Latě Brandisové tehdy bylo 58 let) odejít doslova mimo civilizaci. Jako nový domov jim byla určena Kadláčkova chata, která stojí v lesích u Bojova. Životní podmínky tam měly spartánské, v chatě nebyla elektřina ani vodovod, vodu musely sestry Brandisovy nosit ze studny do kopce. „Jediný příjem, který měly, měla Lata invalidní důchod – 200 nebo 300 korun,“ vyčíslil Jan Pospíšil.
Vítězství nad německými jezdci v sedmatřicátém roce srovnávají pamětníci s vítězstvím hokejistů nad Sovět v roce 1969. Na vítězku nad Němci se však potom téměř zapomnělo. Když na konci 70. let zemřela její sestra Kristina, odešla Lata Brandisová do Rakouska, kde měla příbuzné a už se nevrátila. V roce 1981 podlehla zápalu plic.
Dnes odkaz Laty Brandisové alespoň doutná. Rodina dostala zpět zámeček v Řitce, kde zřídila slavné pratetě pamětní místnost a Jan Pospíšil s manželkou Gabrielou Křístkovou také založili jezdecký klub Norma připomínající klisnu, která s Latou Brandisovou závod v sedmatřicátém vyhrála.
Odkazem Laty Brandisové je i to, že pokud se dnes chce jezdkyně zúčastnit dostihu, má dveře otevřené. Právě kvůli ní se pořadatelé obrátili na anglický Jockey Club, aby start ženy schválil. Stalo se.