Středomořští komáři a další teplomilný hmyz se přesouvají stále více na sever Evropy. Kvůli oteplování. A s tím se rozšiřuje oblast, kam zavlékají neobvyklé infekce. V budoucnu to může ohrozit dostupnost krve v českých transfuzních stanicích. Každý dárce, který do rizikových míst odcestuje na dovolenou, totiž nesmí ještě minimálně měsíc po návratu darovat krev. Nejde už přitom o žádné exotické země, ale například o severní Itálii, jih Španělska, Řecko, několik států bývalé Jugoslávie, ale třeba i Maďarsko.
Oteplování planety může ohrozit dostupnost krve v Česku
Čeští lékaři se nyní obávají chvíle, kdy na seznam přibude i nejoblíbenější zahraniční destinace tuzemských turistů – Chorvatsko. Podle Českého statistického úřadu tam loni trávilo dovolenou 830 tisíc Čechů.
A právě Chorvatsko je dnes obklíčeno státy, jež na seznamu zemí – v nichž se objevila nějaká exotická infekce – jsou. Řeč je třeba o případech západonilské horečky hlášených z Balkánu, Maďarska či Itálie.
„Máme v registru necelých tři sta tisíc dárců, což zatím plus minus stačí, ale toto číslo se rok od roku snižuje. V kombinaci s tímto jevem může v budoucnu skutečně nastat problém, že nebudeme mít rezervu koho pozvat na odběr, když půlka dárců odjede do Itálie nebo Chorvatska,“ míní primář transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Petr Turek.
Do Itálie podle Českého statistického úřadu loni odjelo 550 tisíc Čechů, do Řecka pak více než čtvrt milionu.
Kdo může darovat krev
Obecně jsou přitom dva prázdninové měsíce pro transfuzní oddělení kritickým obdobím. Tamní lékaři jsou vděční za každého člověka, který přijde darovat krev. Na další alespoň měsíc však ještě vypadnou dárci, kteří se vrátí z rizikových míst. Dovolená v exotických oblastech, jako je třeba jihovýchodní Asie, pak dokonce přinese povinnou půlroční pauzu.
„Dopad pak opravdu může být takový, že nebude dostupná krev, nebude dost přípravků. Zatím, a to klepu na dřevo, se nás plošný nedostatek krve i přes krizové letní prázdniny nějak dramaticky netýká,“ uvedl Turek. „Ale může se to změnit, otepluje se, takže to potencionální problém je a bude se muset řešit,“ doplnil.
Připravit si rezervu krve na letní výpadky přitom nejde. Transfuzní přípravky mají poměrně krátkou dobu použitelnosti. Třeba červené krvinky vydrží šest týdnů, krevní destičky pouze pět dní.
Malárie v Itálii
Odborníci doufají, že šíření komárů v Chorvatsku zbrzdí fakt, že na pobřeží bývá silný vítr. Hmyzu takové podmínky nevyhovují. Není však vyloučeno, že se tam infekce již objevila, ale úřady ji ještě neohlásily do centrálního evropského systému. Z něho nemocnice čerpají informace.
„Pro transfuzní stanice je důležité vědět, zda dárce také nepřijel z oblastí, kde je zaznamenán výskyt hepatitidy A a E (hovorově žloutenky, pozn. red.), různých parazitů, HIV či malárie,“ vyjmenovává další nebezpečné infekce prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
- západonilská horečka: často bez příznaků, jindy horečnaté onemocnění, někdy s postižením mozku, vyskytuje se ve středomoří, na Balkáně, v USA, ale i v jiných oblastech
- dengue, chickungunya, zika: horečnaté virózy s vyrážkou, často jen s mírnými příznaky, někdy s postižením mozku, vyskytují se v tropické a subtropické oblasti zejména v Karibiku, v jižní Americe, v Zadní Indii
- malárie: závažné horečnaté onemocnění, vyskytuje se zejména v tropických oblastech Afriky, jižní a střední Ameriky a Asie/Oceánie
V severní Itálii pak nedávno úřady vyšetřovaly případ čtyřleté dívky, která zemřela na mozkovou malárii. A jednou z možných variant je, že ji nakazil africký druh komára, který se v letošním parném létě na severu Itálie objevil.
Nezvyklé infekce pronikly na Moravu
Kvůli změně klimatu se hrozba virové či bakteriální infekce neobvyklé pro Středoevropana stále více přibližuje k českým hranicím. Ostatně na výskytu západonilské horečky jen pár stovek kilometrů od českého území je to jasně vidět.
Jsou však už i případy, kdy „exotické“ infekční onemocnění naše hranice překročilo. Studie, kterou ve spolupráci s Masarykovou univerzitou dokončila na jaře loňského roku společnost Elisabeth Pharmacon, prokázala, že se na jižní Moravu již dostaly nové druhy borelií, které do té doby v Česku nebyly zaznamenány.
- Česko se dlouhodobě potýká s úbytkem dárců. Ze statistik Českého červeného kříže vyplývá, že jich každý rok z registru průměrně zmizí zhruba sedm tisíc. Aby se tento nelichotivý trend alespoň zpomalil, začala od 1. září platit novela zákona, která poprvé od roku 1996 mírně zlepšuje dárcům krve daňové podmínky. Ze současných dvou tisíc si budou moci z daně odečíst tři tisíce.
- Nově budou moci daňové zvýhodnění využít také dárci kostní dřeně a to ve výši 20 tisíc korun. Že by novinka přivedla do transfuzních stanic množství nových lidí ovšem neočekává ani ministerstvo zdravotnictví ani Český červený kříž.