Seniorům a dětem se sníží limity pro doplatky za léky. Senát schválil i placené ošetřovatelské volno

Důchodci a děti budou mít nižší limity pro doplatky za léky. Roční hranice pro děti do 18 let a seniory od 65 let se od ledna sníží z 2500 na 1000 korun, u důchodců nad 70 let na 500 korun. Předpokládá to novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou schválil Senát. Lidé také dostanou možnost čerpat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Předlohy nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Novela o veřejném zdravotním pojištění má podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) snížit spoluúčast sociálně citlivějších skupin obyvatel. Při překročení limitu vracejí pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc. Peněžitý dopad předlohy bude zhruba 440 milionů ročně. Ministerstvo při přípravě vyhlášky s náklady počítá, podotkl Ludvík.

Senátoři Jan Horník (STAN) a Daniela Filipiová (ODS) varovali před finančními dopady novely. „Je neuvěřitelné, jakým způsobem zatěžujeme státní rozpočet,“ řekla Filipiová. Ludvík ale poukazoval na to, že vzhledem k výši nynějších příjmů obyvatel nevidí prostor pro zvyšování spoluúčasti pacientů.

Součástí návrhu je i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Nyní mohou mít senioři bez doplatku jeden druh. Pokud chtějí jiný, šetrnější, musejí doplatit zhruba tisíc korun.

Hrazené očkování proti papilomavirům budou mít nově i chlapci, nyní je mají jen 13leté dívky. Lékaři už dříve upozorňovali, že očkování mužů je v Česku podceňováno. Mohou přitom přenášet papilomavirus způsobující rakovinu děložního čípku.

Seniorům a dětem se sníží limity pro doplatky za léky (zdroj: ČT24)

Zákaz amalgámu si vynutil změny úhrad

Do normy se dostala také změna v hrazení zubních výplní. V Evropské unii totiž bude od poloviny příštího roku platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí do šestnácti let a těhotných a kojících žen. V jejich případě budou nově pojišťovny hradit výplň ze skloionomerního cementu. 

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz ale už dříve zákaz amalgámu kritizoval. Varování před rtutí, kterou amalgám obsahuje, je podle něj liché. Unijní rozhodnutí považuje za důsledek lobbingu ze strany výrobců jiných výplní.

Novela rozšíří i pravomoci praktických lékařů při předepisování léků. Nyní musejí i v případě některých běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař sice lék předepsat smí, není ale nárok na úhradu z pojištění.

Ošetřovatelské volno až 90 dnů

Horní komora schválila i novelu, která uzákoní ošetřovatelské volno. Senát se s předlohou vypořádal rychle, širší diskuse se nevedla. Novelu podpořilo 51 ze 72 přítomných senátorů, proti jich bylo pět. 16 zákonodárců se hlasování zdrželo. Předloha bude účinná od devátého měsíce potom, co vyjde ve sbírce, tedy zhruba od poloviny roku 2018.

Lidé by z nemocenského pojištění dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít na péči o člověka, který strávil alespoň týden v nemocnici. Doma by s ním mohli být až 90 dnů. Členové rodiny by se na ošetřovatelské také mohli střídat.

Lidé budou moci čerpat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno (zdroj: ČT24)

Starat se o nemocného budou moci manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného, příbuzní v přímé linii, sourozenci, druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti i další příbuzní, například tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc nebo jejich manžel, registrovaný partner či druh.

Předseda Senátu Milan Štěch z vládní ČSSD přiznal v Událostech, komentářích, že zavedení ošetřovatelského volba krátce před volbami není zcela náhodné. „Má to i tyto dopady, já to nevylučuji. Ale nemohu říci, že by to byl prvotní záměr,“ řekl. Odkázal přitom na složité koaliční vyjednávání i příznivé ekonomické podmínky. Senátor opoziční ODS Miloš Vystrčil naproti tomu hovoří o „nakupování voličů“.

Hospodářská komora se bojí zneužívání volna

Zavedení nové dávky ale kritizuje hospodářská komora, podle níž zatíží zaměstnavatele a může ochromit výrobu v některých provozech. Komora také očekává, že někteří lidé budou ošetřovatelskou zneužívat. Stejný názor má i ODS. Podle senátora Jaroslava Kubery přinese zákon jen praktické komplikace pro zaměstnavatele a lidé ho budou zneužívat. 

Pro zaměstnavatele bude neuvěřitelná situace, kdy za ním přijde zaměstnanec a řekne mu: 'Mějte se hezky, tři měsíce mě neuvidíte, hlídám babičku.' Může to být například vedoucí skladník, bez kterého se zastaví továrna.
Jaroslav Kubera

Nestraník za ČSSD Jaroslav Malý ale upozornil, že právě kvůli takovým situacím je v novele obsažené veto zaměstnavatele. V případě vážných provozních důvodů může odmítnout volno podepsat. „Pokud je to osoba pro podnik důležitá, tak rozhodně k vyloučení takového člověka nedojde,“ dodal Malý. Milan Štěch je potom přesvědčen, že je dávka natolik nízká, že lidé po ošetřovatelském volnu sáhnou pouze tehdy, „když je nouze nejvyšší“.

Události, komentáře: Ošetřovatelské volno a stav české ekonomiky (zdroj: ČT24)

Dopady ošetřovatelského volna na státní rozpočet budou podle ministerstva práce a sociálních věcí asi 1,84 miliardy korun ročně. O dalších 242 milionů korun by odhadem přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak asi 900 milionů korun by veřejné rozpočty podle důvodové zprávy ušetřily na financování pobytu v lůžkových zařízeních pečovatelských služeb.

Vydáno pod