Dahlgrenův advokát podává dovolání. Chce pro něj detenci nebo mírnější trest

Případem Američana Kevina Dahlgrena, který podle pravomocného rozsudku zavraždil v Brně čtyři lidi, se bude zabývat Nejvyšší soud. Obhájce Richard Špíšek dokončil Dahlgrenovo dovolání. Navrhuje v něm Nejvyššímu soudu, aby Američan místo výkonu trestu zamířil do detence, nebo aby dostal mírnější trest vězení.

Kevin Dahlgren, který si odpykává doživotní trest za čtyřnásobnou vraždu ve Valdicích, podává dovolání k Nejvyššímu soudu. Potvrdil to jeho obhájce Richard Špíšek. V dovolání Dahlgrenův obhájce nepolemizuje s rozhodnutím o vině. Navrhuje, aby Kevin Dahlgren místo výkonu trestu zamířil zvlášť s ohledem na jeho psychický stav do detenčního zařízení, případně aby dostal mírnější trest vězení.

Advokát se opírá o posudky o Dahlgrenově poruše osobnosti

„Chceme, aby byl klient umístěn nikoli do výkonu trestu, ale přímo do zabezpečovací detence, případně aby mu byl uložen mírnější trest než trest doživotí,“ řekl obhájce Richard Špíšek. Dovolání dnes advokát doručil na podatelnu Krajského soudu v Brně, ten následně předloží spis Nejvyššímu soudu.

O zabezpečovací detenci hovoří i prvotní rozsudek krajského soudu nad Dahlgrenem, ovšem až po odpykání trestu odnětí svobody, což je v Američanově případě doživotí. Podle Špíška existuje možnost rozhodnout o vině, upustit od potrestání a poté rozhodnout o uložení zabezpečovací detence. Oporu pro takové rozhodnutí podle advokáta představují i posudky českých znalců, podle kterých má Dahlgren poruchu osobnosti, nikoliv ale duševní chorobu. Psychické onemocnění naopak shledali u Dahlgrena američtí odborníci.

Dahlgrenovým dlouhodobým cílem je vydání do vlasti

Podané dovolání znamená pro Dahlgrena odklad případné žádosti o vydání k výkonu trestu do Spojených států. „Dahlgren si je toho vědom,“ potvrdil  Richard Špíšek. „Vydání do vlasti však nadále zůstává jeho dlouhodobým cílem,“ dodal advokát.

Průměrná doba rozhodování nejvyšší soudní instance o dovoláních v trestních věcech činí 40 dní. Dovolání samo o sobě nemá odkladný účinek ani přímý vliv na výkon trestu. Nejvyšší soud může verdikt zrušit a vrátit případ k novému projednání, případně může rozhodnout sám.

  •  22. května 2013: V Brně-Ivanovicích byli nalezeni čtyři zavraždění lidé. Kriminalisté oznámili, že z činu podezírají Kevina Dahlgrena z Kalifornie, který u obětí bydlel. Dahlgren mezitím stihl odjet do Rakouska, kde 23. května ráno nasedl do letadla mířícího do USA.
  • 23. května 2013: Po příletu z Vídně byl Dahlgren zadržen na letišti ve Washingtonu, a to na základě zatykače vydaného českými orgány. Česká média později informovala o SMS, kterou měl mladík při útěku z Brna poslat své rakouské kamarádce a v níž se prý přiznal k zabití čtyř lidí.
  • 1. června 2013: V Brně se konal pohřeb zavražděné rodiny.
  • 25. června 2013: Soud v americké Alexandrii zamítl stížnost Dahlgrenových obhájců na zatčení jejich mandanta a provedení osobní prohlídky požadující i vydání osobních věcí, které byly poskytnuty české straně pro další vyšetřování.
  • 12. července 2013: Ministerstvo spravedlnosti předalo americkému velvyslanectví v Praze žádost o vydání Dahlgrena do ČR.
  • 29. července 2013: Česká televize uvedla, že policisté mají nový důkaz svědčící proti Dahlgrenovi; na kalhotách, jež mu zabavila FBI, byla nalezena krev obětí vraždy.
  • 12. září 2013: Americký soud rozhodl, že byly splněny podmínky pro Dahlgrenovo vydání do ČR. Soud také dospěl k závěru, že existuje důvodné podezření, že se zadržený dopustil čtyřnásobné vraždy.
  • 17. října 2013: Dahlgrenovi advokáti podali na dosavadní průběh vydávacího řízení stížnost a později ji opakovali. Tvrzením, že Dahlgren byl v USA zadržen bez důvodného podezření, a všechny důkazy získané po zadržení jsou tudíž podle nich neplatné, proces vydávání do Česka na řadu měsíců zbrzdili. Prokuratura se proti krokům advokátů naopak ohradila.
  • 1. července 2015: Soud v americkém státě Virginie zamítl Dahlgrenovu stížnost proti legálnosti vazby. Proti rozsudku se ale Dahlgren odvolal; podle jeho názoru by neměl být vydán dřív, než bude rozhodnuto o legálnosti vazby.
  • 25. srpna 2015: České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Dahlgren neuspěl v USA s odvoláním, kterým se bránil vydání do ČR. Soud rozhodl, že Američan může být vydán, aniž by se muselo čekat na rozhodnutí o legálnosti vazby. Podezřelý se ale proti svému vydání bránil ještě odvoláním k Nejvyššímu soudu.
  • 31. srpna 2015: V Praze přistálo letadlo s Dahlgrenem, prvním americkým občanem, kterého kdy USA vydaly do Česka. Brněnský soud jej poslal do vazby, obviněný proti tomu podal stížnost, tu ale tuzemský krajský soud začátkem října zamítl.
  • 14. prosince 2015: Brněnský městský soud prodloužil Američanovi vazbu, zamítl jeho návrh na propuštění na kauci a stíhání na svobodě. V únoru následujícího roku pak brněnský krajský soud zamítl druhou stížnost proti vazbě; přihlédl k tomu, že by se Američan při stíhání na svobodě mohl pokusit o útěk.
  • 10. března 2016: Byl zveřejněn závěr znaleckého posudku z oboru psychiatrie. Na jeho základě kriminalisté dospěli k závěru, že Dahlgren byl v době spáchání činu příčetný.
  • 21. března 2016: Policie oznámila, že ukončila vyšetřování a státnímu zastupitelství předala spis s návrhem na podání obžaloby.
  • 7. dubna 2016: Státní zastupitelství podalo ke Krajskému soudu v Brně obžalobu na Dahlgrena. Hrozil mu až doživotní trest.
  • 31. května 2016: U brněnského krajského soudu začal proces s Kevinem Dahlgrenem, žalobkyně v úvodní řeči uvedla, že mladík vraždil v důsledku emoční nestability a agresivity. Svědci vypověděli, že se během svého brněnského pobytu choval nezodpovědně a nespolehlivě a opovrhl nabízenou pracovní příležitostí.
  • 1. června 2016: V pokračujícím líčení soudní znalkyně z oboru psychiatrie odmítla, že by Dahlgren při činu trpěl duševní chorobou. Je prý jen emočně nestabilní, impulzivní a neempatický narcis, který neustál tlak okolí na to, aby normálně fungoval.
  • 19. července 2016: Státní zástupkyně navrhla Kevinu Dahlgrenovi výjimečný trest dvaceti až třiceti let, nebo doživotí. Argumentovala tím, že kvůli problémům vlastního ega zničil jednu funkční rodinu a má potenciál k recidivě. Obhajoba žádala zproštění obžaloby, prý se nepodařilo prokázat, že vraždil jen Dahlgren, advokát upozorňoval i na klientův problematický psychický stav.
  • 20. července 2016: Dahlgren dostal za čtyři vraždy doživotí ve věznici se zvýšenou ostrahou. „Napadl členy rodiny, kteří jej přijmuli mezi sebe, a on je velmi brutálně zavraždil. Obžalovaný si tímto činem řešil vlastní problémy se svým egem, takže pohnutka je zavrženíhodná,“ uvedl soudce Michal Zámečník. Dahlgren se proti rozsudku odvolal.
  • 7. listopadu 2016: Případ čtyřiadvacetiletého Američana Kevina Dahlgrena, jehož v červenci brněnský krajský soud nepravomocně odsoudil za čtyři vraždy svých příbuzných v Brně na doživotí, dostal na stůl olomoucký vrchní soud. Proti původnímu rozsudku se odvolal pouze obžalovaný, a to do výroku o vině, trestu i náhradě škody.
  • 3. ledna 2017: Olomoucký vrchní soud prodloužil vazbu Kevinu Dahlgrenovi nepravomocně odsouzenému na doživotí za čtyři vraždy v Brně. Podle mluvčího soudu Vladimíra Lichnovského přetrvává obava z útěku. 
  • 23. března 2017 - Olomoucký vrchní soud zamítl Dahlgrenovo odvolání. Muž si tak pravomocně odpyká doživotní trest a uložena mu byla také zabezpečovací detence.