Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Totéž bude platit pro národní podnik Budějovický Budvar. Do evidence se také nebudou vkládat například smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Senát ve čtvrtek umožnil přijetí poslanecké novely, která to předpokládá.
Část státních firem bude mít úlevy ze zveřejňování smluv. Senát podpořil přijetí novely
Horní komora nepřijala k předloze žádné usnesení. Nepodpořila její schválení, zamítnutí ani tři pozměňovací návrhy. Novela tak zamíří koncem měsíce automaticky k podpisu prezidenta.
Návrh je reakcí na dřívější novelu lidoveckých poslanců, kteří chtěli z povinnosti vyčlenit Budvar kvůli obavám z ekonomických ztrát. Sněmovna v ní ale schválila plošné výjimky i pro státní podniky a státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu.
Senát je odmítl a poslanci o ní dosud nehlasovali. Zrychleně schválili novelu členů šesti ze sedmi poslaneckých klubů v jiném znění.
Mnozí senátoři se v diskusi shodovali na tom, že nynější novela je lepší než nic a odstraní některá negativa v současnosti platného zákona. Norma podle Petra Víchy (ČSSD) není spravedlivá a zakládá nerovnost. „Naběhli jsme Rekonstrukci státu,“ uvedl na adresu iniciativy jejích podporovatelů.
Zákon zřejmě skončí u Ústavního soudu
Petr Šilar (KDU-ČSL) podotkl, že by mohl Víchova slova podepsat. Stejně jako Jiří Oberfalzer (ODS) nebo Radko Martínek (ČSSD) soudí, že nejlepší by bylo zákon úplně zrušit. Podle Oberfalzera by zákonodárci neměli naskakovat na myšlenky, které se tváří, že spasí stát. Zastánci zákona ale tvrdí, že firmy nepoškodí, když můžou začernit údaje chráněné obchodním tajemstvím.
Martínek neprosadil pozměňovací návrh na zrušení celého zákona. Zřejmě ale skončí u Ústavního soudu. Senátor ohlásil, že se na podnětu intenzivně pracuje. Senát nepřijal ani požadavek Jaroslava Kubery (ODS) na zvýšení dolní hranice finančního plnění zveřejňovaných smluv na dvojnásobek, ani úpravu Michaela Canova (STAN), podle kterého by musely smlouvy zveřejňovat například i obě parlamentní komory a prezidentská kancelář.
Místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) za předkladatele označil předlohu za užitečnou a legislativně kvalitní. „Adresáti právní normy čekají, zda se jim dostane vyšší právní jistoty,“ uvedl.
Senát za postup projednávání registru smluv kritizoval Sněmovnu
Senátní plénum podpořilo kritické stanovisko své ústavní komise ke sněmovnímu postupu projednávání novely. Poslanci o ní totiž dosud nehlasovali, a naopak přijali vlastní předlohu. Ústavní komise uvedla, že postup sněmovny byl v rozporu s ústavními pravidly i s pravidly jednacího řádu dolní komory. Vondráček se ale vůči výtkám ohradil. „Poslanci mají jiné názory, co se týče suverenity sněmovny,“ řekl.
Komise se vyjadřovala k procesu posuzování předlohy. Senátoři navrhli státní, krajské a obecní firmy do zákona vrátit. Norma se sice dostala na program sněmovní schůze, poslanci o ní ale navzdory tomu nerozhodli.
Vondráček tvrdí, že se nejednalo o účelové chování poslanců, normu podle něho neprojednali z časových důvodů. Senát vyzval dolní komoru, aby projednávání novely dokončila.
Novela se týká i veřejnoprávních médií a zdravotnických zařízení
Poslanecká novela žádné společnosti ze zákona nevypouští, předpokládá ale zvláštní režim pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nebudou muset zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. „Právě u těchto smluv byly v praxi zjištěny problémy s ochranou obchodně citlivých informací a navrhovaná novela potřebnou ochranu zajišťuje,“ píšou autoři v důvodové zprávě.
Určité výjimky dostanou i Česká televize a Český rozhlas v případě například mimořádných přenosů nebo licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou. U zdravotnických zařízení neohrozí nezveřejnění smluv na dodávky léků a zdravotnických prostředků jejich platnost. Novela se týká rovněž Správy státních hmotných rezerv.
Zatímco původní předloha ve sněmovním znění by podle Rekonstrukce státu vyňala z evidence smlouvy odhadem za 150 miliard korun ročně, nyní schválená zhruba za 18 miliard. Iniciativa ji označuje za politický kompromis, pro většinu výjimek podle ní neexistují důvody.