Zástupci vlády a společnosti Agpi, která provozuje vepřín v Letech u Písku v místech bývalého koncentračního tábora, si předali nabídky k případnému odkupu farmy. Konkrétní cena zatím nepadla. Podle zástupců firmy i státu se nyní jedná o tom, jak se k výsledné ceně obě strany dostanou. Akcionáři Agpi budou o převodu vepřína rozhodovat na konci července.
Vláda a majitel vepřína v Letech si předali nabídky k odkupu areálu, cena zatím nepadla
Schůzka se uskutečnila už ve čtvrtek odpoledne. Přípravy na odkup se odehrávají v důvěrném režimu, tedy v částečném utajení, řekl mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek. Vládu na jednání zastupovali náměstci ministrů kultury a pro lidská práva.
„Schůzka byla ve vyhrazeném režimu, případné cenové nabídky tedy není možné komentovat. Spíše než o konkrétních cenových dispozicích se mluvilo o způsobu stanovení struktury ceny za případný odkup velkovýkrmny,“ uvedl Kačírek.
Místopředseda představenstva společnosti Agpi Jan Čech řekl, že by nyní expertní skupina zástupců ministerstev a firmy měla zvolit jeden z modelů. „Zatím stále nepadlo žádné konkrétní číslo, ale vybíráme mechanismus, jak se k finální částce dostat. Stále existuje varianta, že se během léta podaří konkrétní cenu stanovit,“ řekl Čech. O prodeji vepřína v Letech budou akcionáři Agpi hlasovat 31. července, zjistila ČTK z pozvánky na valnou hromadu společnosti.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
Společnost původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů.
Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů korun. Proti zbourání vepřína se staví i nyní.
Dotáhne vláda jednání do konce?
Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce. Vepřín chce odkoupit a zbourat. Ministerstvo kultury proto nechalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků, budov a vybavení. Cenu nezveřejnilo, spekuluje se o několika stovkách milionů.
Lokalizace tábora v Letech
Ze Sobotkova kabinetu přitom zprvu zaznívaly ohledně letského tábora rozporné hlasy. Lidovecký ministr kultury Daniel Herman existenci vepřína na místě koncentračního tábora kritizoval už před třemi lety a přirovnal ji k situaci, kdy by vepři byli na místě koncentračního tábora Mauthausen. O rok později se za důstojné uctění památky romských obětí vyslovila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka při pietním aktu v roce 2014 ovšem podotkl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti a na zlepšování podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
Nový kurz v přístupu k letskému případu vláda ohlásila loni v květnu, když ministr Herman pro časopis Respekt potvrdil, že vůle dohodnout se na státním odkupu vepřína je na straně státu i vlastníka – ten přitom až do té doby upřednostňoval výměnu. Ministr pro lidská práva Jan Chvojka pak letos v březnu slíbil, že o budoucnosti celého prostoru rozhodne ještě tato vláda.