Poslanecká sněmovna v úterý po měsících odkladů poslala do dalšího čtení ratifikaci pařížské dohody, která má za cíl snížit emise skleníkových plynů. ČR ovšem zůstala v Evropské unii poslední zemí, která ještě dohodu neschválila. Podle exministra životního prostředí Martina Bursíka (LES) jsme dříve platili za tahouna: „Snad politici i občané v Česku pochopí, že je to fantastická možnost, jak orientovat český průmysl,“ uvedl Bursík v Devadesátce ČT24. Ptal se ho Tomáš Drahoňovský.
Martin Bursík: Česko patřilo v otázce ochrany klimatu mezi světové lídry, teď jsme za pecivály
Martin Bursík hostem Devadesátky ČT24 (zdroj: ČT24)
Bylo schválení ve sněmovně správným krokem?
„Určitě byl správný. Nechci komentovat ty tanečky okolo. Když jsem poslouchal vyjádření poslance ODS Zahradníka, tak mi bylo líto, kam se Česká republika za posledních deset let dostala. V době, kdy Česko předsedalo EU, tak táhlo jednání o klimatu. Já jsem objel celý svět, když jsem zastupoval EU. Jednal jsem ve Washingtonu – v té době ještě nebyla pařížská dohoda, čili jsme prosazovali, aby došlo ke globální dohodě. Dříve jsme byli tahounem a teď jsme poslední zemí, která smlouvu ratifikuje.“
„Snad politici i občané v Česku pochopí, že je to fantastická možnost, jak orientovat český průmysl, ale vůbec i hospodaření na naší planetě Zemi, protože máme nějakou odpovědnost k tomu, kde žijeme.“
Proč s tím poslanci tak otálejí? A není to ostatně jedno? Protože navrhovaná opatření mají začít platit až za tři roky?
„Tak na samotné věci to nic nezmění. Myslím, že to souvisí s obdobím krátce před volbami. Podle všeho jsou tady dvě politické strany, které si myslí, že na tom něco politicky vytěží. U ODS je to jakýsi návrat v kruhu zpět ke kořenům a u komunistů darmo mluvit – ti nesou dominantní odpovědnost za devastaci životního prostředí.“
Solární panely na střeše rezidenčního komplexu v kalifornském městě National City
Když jste slyšel Donalda Trumpa, kterak oznamuje odstoupení USA od dohody, co vás jako první napadlo? Protože zazněla velká kritika, na druhou stranu po ujištění např. Kalifornie, že bude dodržovat závazky, které platí pro celé USA, tak i kritici Trumpa uznali, že to nic měnit nemusí. Kde je podle vás pravda?
„Myslím, že je to velká ostuda Spojených států a celá řada mých přátel a lidí z akademického prostředí jsou z toho zoufalí. Protože USA deklarovaly, že se chtějí významně podílet na zvládnutí klimatické změny. Nakonec poslal dvoumiliardový příspěvek do společného fondu ještě bývalý prezident Obama.“
„Je to nepříjemné, ale je nutné si uvědomit jednu věc: Až do momentu, kdy se podařil velký úspěch a vyjednala se společná dohoda, tak vyspělé státy velice investovaly do technologie obnovitelných zdrojů energie, nezávisle na tom, že tady nebyla politická shoda. To znamená, dá se říct, že celý proces byl tažen průmyslem a nikoliv politikou. A takhle to bude pokračovat dál i ve Spojených státech.
V Evropě – nejen v Německu – celá řada států pochopila, že je to ohromná příležitost pro průmysl, v tuto chvíli už je ta energie konkurenceschopná s klasickou konvenční energií.“
Postoj USA je sice krokem zpět, ale není realističtější než postoj některých signatářů dohody, kteří chtějí extenzivně růst a tím pádem budou těžko dodržovat své závazky?
„Tady jde o oddělení růstu HDP od růstu spotřeby energie (tzv. decoupling). Dlouhé období jsme byli konfrontováni s argumenty: pokud chcete ekonomický růst, tak zároveň roste znečištění životního prostředí a spotřeba energie. Ale celá řada vyspělých zemí včetně ČR ukázala, že vám může růst ekonomika, ale zároveň klesat spotřeba energie, a to buď tím, že činíte úsporná opatření na straně spotřeby (např. zateplování či účinnější spotřebiče), nebo na straně výroby. Tím, že vyrábíte energii s vyšší účinností a menšími dopady na životní prostředí.“
„Takže toto možné je a na tuto otázku vlastně odpověděla i pařížská smlouva. Protože tam došlo k dohodě, že větší břemeno na sebe berou větší vyspělé státy, které po pravdě řečeno nesou odpovědnost za to, k čemu došlo. USA se tam přihlásily také, teď se sice zase formálně odhlásí, ale všichni budou počítat s tím, že nastoupí nová administrativa demokratů.“
GALERIE
Globální oteplování v číslech
„V USA je ještě jeden moment, který jsem zažil na vlastní kůži, když jsem byl jako ministr životního prostředí pozván na univerzitu v Yale – hlavním řečníkem tam byl guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger – a tam vystoupili guvernéři, kteří zastupovali většinu obyvatel USA, a vyjádřili svůj dobrovolný závazek přijmout klimatickou politiku, ačkoliv byla tehdy Bushova administrativa proti.“
„Tento proces, který už mají osahaný, se opakuje, a čteme a víme o tom, že jsou tady iniciativy, které půjdou proti Trumpovu rozhodnutí, a možná, že to ještě více bude akcelerovat v těch progresivních státech,“ dodává bývalý ministr životního protředí Martin Bursík.
Rozhovor je redakčně krácen, kompletní znění najdete ve videu