Středočeský kraj zasáhla silná bouřka, mezi Prahou a Berounem zastavila vlaky

Události: Kvůli popadaným stromům stála trať mezi Prahou a Berounem (zdroj: ČT24)

Část Středočeského kraje zasáhla odpoledne silná bouřka. Na Praze-západ a na Berounsku likvidují hasiči spadlé stromy, které zastavily i provoz vlaků na trase Praha–Beroun. Podle výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), se mohou silné bouřky vyskytnout na celém území České republiky. Výstraha platí od nedělního poledne až do úterního rána.

Na trati Praha–Beroun byla zavedena náhradní autobusová doprava. Potíže způsobil u Černošic strom zaklíněný do elektrického vedení. Některé vlaky dálkové i regionální dopravy byly zcela odřeknuty, jiné jezdily odklonem přes Rudnou u Prahy a nabíraly zpoždění několik desítek minut.

Bouřky zasáhly Černošice také na konci června. Kvůli vydatným dešťům se tehdy na koleje na trati Praha–Beroun sesunul svah, provoz na trati byl omezen až do večera dalšího dne. 

Silné bouřky mohou zasáhnout území celé republiky

Pravděpodobnost silných bouřek je v neděli vyšší v jihozápadní polovině republiky, v pondělí se ale bouřková činnost rozšíří i do ostatních regionů České republiky. Bouřky budou podle meteorologů intenzivnější zejména v odpoledních a večerních hodinách. Ojediněle mohou ale přijít i v noci na pondělí. Bouřková činnost bude slábnout v průběhu noci na úterý, a to nejdříve v Čechách, k ránu pak i na Moravě a ve Slezsku.

V bouřkách může spadnout 30 až 50 milimetrů srážek. Přívalový déšť může ojediněle zatopit níže položená místa. K bouřkám se navíc může přidat i vítr s nárazy do rychlosti 90 kilometrů v hodině. Lidé by proto měli zajistit okna, dveře, odstranit nebo upevnit volně položené předměty.

Předpověď počasí (zdroj: ČT24)

Výstraha před silnými bouřkami platí od 11:30 do nedělní půlnoci pro Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a Středočeský kraj. Dále pro Prahu, Vysočinu a Chomutovsko s Lounskem.

V Jihomoravském kraji hrozí silné bouřky až do pondělního rána, kdy začne platit výstraha pro východní Čechy, Liberecký kraj a většinu Ústeckého kraje. Kolem pondělního poledne by silné bouřky mohly dorazit také do Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje.

Supercely na české obloze
Zdroj: CTRA z.s./lovcibourek.cz

V pátek se nad Českem objevilo 15 supercel

Během pátečních bouří se nad Českem objevilo i 15 bouří rotujících kolem své osy, takzvaných supercel. „Jak ukazují zejména poslední roky, kdy je k dispozici dvojice nových meteorologických radarů a také nové možnosti zobrazování dat, supercely u nás zas až takovou výjimkou nebudou,“ uvedli meteorologové.

Velkou měrou ke zjištění přispěly i aktivity mnoha lovců bouřek, kterých v Česku v posledních letech přibývá. Každoročně se k meteorologům dostanou stovky pozorování od lidí přímo z terénu nebo jejich bydliště. „V pátek se těch pozorování sešlo opravdu hodně a šlo mnohdy o opravdu ukázkové snímky supercel, ale i velkých krup, jež z nich vypadly,“ uvedli.

Při procházení starších radarových dat meteorologové natrefili na podobné situace například před 15 až 20 lety. Koncem května 2001 supercely přinesly několik tornád do Posázaví a Polabí. V pátek ale výskyt tornáda v Česku nebyl prokázán. Zpozorováno bylo na jihozápadě Polska, asi 35 kilometrů od Krnova. Meteorologové poukázali na „poměrně zajímavé škody“ způsobené počasím v pátek večer v Třinci-Oldřichovicích, šlo o utržené krovy a střechy či stromy vyvrácené v pásu širokém tři až čtyři metry.

Stromy vytrhané i s kořeny. Oldřichovice zřejmě zasáhlo tornádo (zdroj: ČT24)
  • Supercely jsou bouře, které nejsou nijak mimořádné co do rozměru. Předpona super značí charakter bouře co do její intenzity a nebezpečnosti jejích projevů. Jde o bouři tvořenou jedinou dominantní konvektivní buňkou, jejíž značná část rotuje podle své vertikální osy. Supercely jsou také vyhledávaným cílem lovců bouřek pro jejich velmi fotogenickou vizuální strukturu. Tyto bouře jsou velmi často doprovázeny intenzivními krupobitími. Rekordní průměry krup, které dokážou vytvořit, jsou až přes 15 centimetrů.
  • Supercely byly prvně popsány v 60. letech minulého století na základě radarových pozorování v jižní Anglii, kde jedna taková bouře způsobila silné krupobití. Další výzkum se následně soustředil hlavně na území USA, kde jsou supercely původci výskytu silných tornád.