Někteří členové KDU-ČSL chtějí, aby strana ustoupila od volební koalice s hnutím Starostové a nezávislí. Reagují především na průzkumy, které takovému uskupení většinou nepřipisují potřebných deset procent hlasů. Šéfové obou stran ale řekli, že koalice pokračuje a poukazují i na nepřesnost průzkumů, které nechtějí přeceňovat. Mluví se však i o variantě, že by Starostové na kandidátkách zůstali, ale šlo by o listinu lidovců, kterou by STAN podpořil.
Bělobrádek a Gazdík své koalici věří i navzdory průzkumům. Čunek chce konec
Události: Bělobrádek a Gazdík své koalici věří, někteří lidovci ale chtějí konec (zdroj: ČT24)
Poslední volební model, který pro Českou televizi vypracovala agentura Kantar TNS, zahrnul poprvé i koalici KDU-ČSL a STAN. Dosáhla ale jen na 7,5 procenta, což je horší výsledek, než měli samotní lidovci v květnu.
Podle agentury Median by koalice v červnu získala devět procent hlasů. Kvůli statistické chybě a velké míře váhání voličů ale nelze říci, zda by potřebnou desetiprocentní hranici překonala. „Aktuální volební potenciál koalice je okolo 15 procent a jádro čtyři procenta, její podpora se tak může dynamicky vyvíjet,“ uvedla agentura.
Bělobrádek nechce průzkumy přeceňovat. Připomněl, že před volbami v roce 2013 slibovaly v červnu hnutí ANO jedno procento hlasů, uskupení pak získalo 18 procent. CVVM a STEM dávaly lidovcům v září 2013 podporu kolem čtyř procent, v říjnových volbách nakonec KDU-ČSL volilo 6,7 procenta voličů.
„My to nebereme na lehkou váhu, samozřejmě ty trendy pozorujeme, nicméně se domníváme, že téměř nikdy nevyjdou prognózy, obzvláště několik měsíců před volbami, tak jak vyjdou volby,“ uvedl Bělobrádek.
Pro koalici je podle něj současná situace výzvou, aby ukázala, že je silou, kterou má smysl volit. Nízká čísla v předvolebních průzkumech přičítá tomu, že koalice ještě ve velkém nezahájila kampaň a neměla tedy čas voliče dostatečně seznámit s programem nebo personálními trumfy. „Na to máme dalších několik měsíců a jsme na to připraveni,“ řekl Bělobrádek.
Gazdík: Proti Babišovi je třeba dvojciferný výsledek
Důvodu spojení lidovců a Starostů voliči zatím dostatečně nerozumí také podle Gazdíka. Upozornil především na fakt, že strany s jednociferným volebním výsledkem dostávají výrazně méně mandátů než strany s dvojciferným volebním výsledkem.
„V případě, že tady zcela jistě nechceme vládu Andreje Babiše s nějakou extremistickou stranou, třeba s komunisty, tak řešením je právě dvojciferný výsledek naší koalice,“ uvedl Gazdík. „Abychom mohli skutečně něco ovlivnit a neměli jen křesla ve sněmovně pro pár lidí, potřebujeme mnohem lepší zisk a o ten voliče požádáme,“ dodal.
Ani on průzkumy nepřeceňuje, i když přiznává, že ho jejich výsledky netěší. Podle něj ale není důvod koaliční spolupráci měnit. „My sledujeme trendy, jsme demokratické strany, takže mluvíme uvnitř se svými členy. Koaliční kandidátka se podává 16. srpna. My ty věci analyzujeme. Každopádně koaliční smlouva platí a my zatím nechystáme žádnou změnu,“ řekl Gazdík.
I v krajích zůstávají lidovci většinou klidní. „Nikoho jsem neslyšel mluvit o tom, že by zvažoval konec koalice. Na základě jednoho výzkumu nejde dělat závěry,“ uvedl lídr jihomoravské kandidátky Jiří Mihola. Na spolupráci nechce nic měnit. Připustil ale, že koalice musí průzkumy vyhodnocovat a mít víc variant pro společný úspěch.
„Byla jednou schválena spolupráce, tak předpokládám, že to platí,“ řekl k úvahám o možném zrušení koalice se STAN člen krajského výboru středočeské KDU-ČSL a místostarosta Vlašimi Karel Kroupa. Také jihočeská KDU-ČSL počítá s dodržením koaliční smlouvy a průzkumy bere s velkou rezervou.
Z řad lidovců zaznívá i kritika koalice
Kritický je ale ke koalici moravskoslezský předseda lidovců Jiří Carbol, který by dal přednost připsání Starostů na kandidátky KDU-ČSL. „Je to řešení, které je osvědčené. V minulosti ho použila TOP 09, která kandidovala s podporou STAN a z toho důvodu si myslím, že je to řešení ideální,“ uvedl.
Za čitelnější pro voliče to považuje i lídr kandidátky ve Zlínském kraji Ondřej Benešík. K této variantě se i na základě posledních průzkumů přiklání také předseda senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar.
Hejtman Zlínského kraje a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) otevřeně prohlásil, že nejvhodnější by bylo projekt koaliční spolupráce ukončit. „Klidně můžeme udělat to, že ty dvě strany půjdou spolu, ale bude to tak, že bude STAN podporovat KDU-ČSL a všichni ti lidé mohou být na kandidátkách. Tam je hranice pět procent. Myslím, že drtivá většina kolegů se s tímto ztotožňuje. Jsem ale jen členem širšího vedení. Brát to emotivně není dobře,“ uvedl.
Nedostatečnou podporu spojení lidovců se STAN v předvolebních průzkumech Čunek přičítá faktu, že si ho voliči pořádně nevšimli. Přesto společnou kandidaturu považuje za racionální. „Je založená na tom, že každé volby vypadají jinak. Jeden hlas pro slabou stranu znamená podstatně méně než hlas pro silnou stranu, protože ta silnější bere víc. Proto ta úvaha byla dobrá. Ale když se teď na základě průzkumu veřejného mínění ukazuje, že úvaha společného spojení u voličů zatím nezabrala, tak si myslím, že bychom to zcela racionálně měli vyhodnotit,“ řekl Čunek.
Lidovecká kandidátka s účastí Starostů vyloučená není
Ve hře je prý i varianta, že koaliční spolupráce skončí, ale na podobě kandidátních listin by se nic neměnilo. Jen by navrhující stranou nebyla koalice KDU-ČSL a STAN, ale jen lidovci. Pak by jim ke vstupu do sněmovny stačilo pět procent.
Úterní jednání na Velehradě trvalo asi dvě hodiny. Preference údajně lidovci řešili jen okrajově, a tak jasná odpověď na to, jestli by mohlo dojít ke změně formátu spolupráce, jednání nepřineslo.
O vypovězení smlouvy může rozhodnout celostátní výbor, který se sejde za 14 dní. Čas na rozhodování o možné úpravě spolupráce ale obě strany mají až do poloviny srpna – do doby, než podají kandidátní listiny.
Koalice podpořila Drahošovu kandidaturu
Předsedové lidovců a Starostů také oznámili, že navrhnou svým stranám, aby podpořily prezidentskou kandidaturu Jiřího Drahoše. S bývalým předsedou Akademie věd se oba politici sešli na Velehradě. „Plníme tím koaliční smlouvu,“ uvedl Bělobrádek. Spolu s Gazdíkem proto chce s návrhem na vyjádření podpory oslovit předsednictva svých stran.
Prezidentské volby se mají konat v lednu 2018. Funkci v nich chce obhajovat současná hlava státu Miloš Zeman, kandidaturu kromě něj a Jiřího Drahoše oznámil také textař a podnikatel Michal Horáček, lékař a aktivista Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek nebo bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek.