Možná v největší politickou událost letošního června přetvořila zpráva slovenské agentury TASR jednání grémia ČSSD. Mělo by po něm být jasné, zda povede sociální demokraty do voleb nynější premiér a dlouholetý předseda strany Bohuslav Sobotka, nebo budou muset hledat jiného lídra. Podle TASR by Sobotka mohl odstoupit z čela strany, ačkoli se taková myšlenka nezamlouvá krajským představitelům, poslancům ČSSD a jasně ji nepodpořili ani Sobotkovi vnitrostraničtí oponenti.
Co se Sobotkou? Odpověď dá sociálním demokratům on sám
Grémium ČSSD by mělo jednat o možném konci Bohuslava Sobotky v čele strany (zdroj: ČT24)
Vedení ČSSD se sešlo v 16 hodin kvůli nadcházející programové konferenci, na které by měla strana představit témata pro kampaň. Je však otázka, zda nebude muset představovat i nového lídra. Poté, co TASR v neděli s odkazem na anonymní zdroj z ČSSD napsala, že by Sobotka mohl odstoupit z funkce předsedy strany, nezaznělo jasné popření.
Sám premiér hovořil o spekulacích, které odmítl komentovat. Středeční grémium ČSSD podle něj bude mluvit o nynější kondici strany. „Očekávám hlubokou a zásadní debatu v užším vedení strany, co vše můžeme udělat pro to, abychom zlepšili pozice sociální demokracie před parlamentními volbami,“ řekl.
Podle informací České televize uvažuje Sobotka o odchodu z čela strany již dva týdny. První místopředseda ČSSD Milan Chovanec přitom dal před jednáním grémia najevo, že má představu, jak dopadne. „Jsem zvědav, s čím přijde, byť to tuším,“ řekl. Současně se zmínil o tom, že „je zásadní, aby se strana sjednotila za novým lídrem, ať to bude, kdo to bude“.
Pád preferencí po vládní krizi
Sobotka by uvolněním pozice volebního lídra – přičemž by ovšem do voleb zůstal premiérem – patrně učinil další pokus zastavit propad preferencí své strany. Ty se po letech stagnace zhruba na úrovni dvacetiprocentního výsledku ČSSD z minulých voleb začaly v posledních měsících blížit spíše k deseti procentům.
Právě takový výsledek jí přiznal volební model, který počátkem června připravila pro Českou televizi agentura Kantar TNS. To by také znamenalo, že by se sociální demokracie stala až čtvrtou nejsilnější stranou za ANO, ODS a KSČM. Model CVVM zveřejněný koncem května k ní sice byl přívětivější, stále ale sliboval sotva poloviční zisk ve srovnání s ANO a jen těsný náskok na občanské demokraty i komunisty.
Podle politologa z Metropolitní univerzity Praha Jakuba Charváta by ale nemusely být důsledky případné výměny v čele strany pro ČSSD příznivé. „Nemyslím si, že je to šťastné řešení, pokud tam není osobní nebo zdravotní důvod. Nemyslím si, že by případná změna mohla situaci zlepšit a že by setrvání Bohuslava Sobotky muselo situaci zhoršit,“ podotkl. Voliči by podle něj vnímali změnu lídra jako projev zmatku ve straně a působila by na ně nedůvěryhodně.
Podobně smýšlí i politolog z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Daniel Kroupa. „Takové chování mohou voliči vnímat těžko jinak než jako projev bezradnosti. Přezbrojení se musí dělat ráz na ráz, musí to být jako blesk,“ míní. Že Sobotka do voleb nepůjde, přitom považuje za velmi pravděpodobné. „Pokud by to tak nebylo, bylo by zcela nepřípustné, aby předseda vlády dovolil spekulace trvající déle než týden,“ řekl Daniel Kroupa.
Politolog Jakub Charvát: Změna tři měsíce po sjezdu by nepůsobila důvěryhodně (zdroj: ČT24)
Příčinu poklesu preferencí ČSSD hledá Jakub Charvát v průběhu vládní krize. Během ní sice Bohuslav Sobotka dosáhl svého, tedy odchodu Andreje Babiše (ANO) z vlády, aniž by se kabinet zhroutil, ale jednak šlo o velmi vleklou krizi a jednak dále vyostřila spory mezi Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem.
Ačkoli tehdy Sobotku podporovali někteří opoziční politici a probíhaly i demonstrace proti Babišovi a Zemanovi, na voliče ČSSD to podle Jakuba Charváta příliš dobře nepůsobilo. „Řada voličů i představitelů sociální demokracie vnímá Miloše Zemana velmi pozitivně. Spory mohou vnést zmatek do rozhodování voličů, případně dovnitř strany,“ poukázal.
Dnes šestačtyřicetiletý politik a absolvent brněnských práv vstoupil do sociální demokracie v roce 1989 a o rok později stál u zrodu Mladých sociálních demokratů. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen na jihomoravské kandidátce v roce 1996 a od té doby dolní komoru neopustil.
Zkušenost s exekutivou začal získávat v roce 2004 jako ministr financí, rok na to se stal i vicepremiérem a druhým mužem ČSSD. Z titulu této funkce stranu vedl po odstoupení Stanislava Grosse (2005–2006) i Jiřího Paroubka (2010–2011). Před šesti lety si ho pak delegáti brněnského sjezdu poprvé zvolili předsedou, když mu dali přednost před Michalem Haškem. Funkci obhájil v březnu 2013 a 2015.
Po říjnových volbách v roce 2013, které vyhrála ČSSD s nevýrazným ziskem, se část stranického vedení pokusila Sobotku odstavit od vyjednávání o vládě a vyzvala ho k rezignaci. Sobotka rezignaci odmítl a celou schůzku označil za vnitrostranický puč.
Následně získal podporu u krajských organizací ČSSD, usnesení předsednictva bylo zrušeno, a Sobotka sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Od 17. ledna 2014 byl jmenován předsedou vlády.
Loni v květnu Sobotka překvapivým ohlášením své demise reagoval na nejasnosti kolem podnikání a majetkových poměrů předsedy hnutí ANO a tehdejšího ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše. Záměr odejít z čela vlády, která by tím skončila celá, ovšem Sobotka po pár dnech změnil. Zdůvodnil to netradičním přístupem prezidenta Miloše Zemana, který přišel s výkladem, podle kterého by Sobotkovou demisí skončil ve funkci pouze premiér. Premiér poté poslal Zemanovi návrh na odvolání ministra Babiše, kterého 24. května nahradil Ivan Pilný.
Po skončení loňské vládní krize oznámily agentury několikrát výrazný propad ve volebních preferencích ČSSD. Po jednání užšího vedení strany 14. června Sobotka uvedl, že za tento pokles preferencí nese odpovědnost a reagoval na to odchodem z čela strany, jejíž vedení převzal statutární místopředseda Milan Chovanec. Volebním lídrem se stal ministr zahraničí a místopředseda strany Lubomír Zaorálek, Sobotka se rozhodl, že dokončí premiérský mandát a povede kandidátku ČSSD v Jihomoravském kraji.
Po loňských volbách do Sněmovny Sobotku jeho mateřská jihomoravská organizace ČSSD vyzvala ke složení poslaneckého mandátu kvůli špatnému volebnímu výsledku (ve volbách uspěli pouze dva kandidáti ČSSD z Jihomoravského kraje, Sobotka lídrem). Sobotka složit mandát poslance odmítl s tím, že se cítí zavázán preferenčními hlasy voličů a nenechá se „zastrašit ani odradit předem organizovaným nátlakem několika brněnských funkcionářů“.
Únorového sjezdu ČSSD, který zvolil novým předsedou strany Jana Hamáčka, se Sobotka nezúčastnil.
Bohuslav Sobotka
Sociální demokraté o výměnu nestojí
Aby Bohuslav Sobotka – kterého ostatně sotva před čtvrt rokem potvrdil v čele strany sjezd – podnítil zásadní změnu pouhé čtyři měsíce před volbami, ostatně nechce v ČSSD takřka nikdo. Většina poslanců ČSSD se shoduje, že výměna volebního lídra by byla chyba a nic by nevyřešila. Rezervovaný postoj k možné výměně předsedy strany má pak většina krajských představitelů ČSSD. V anketě ČTK se pro Sobotkův odchod přímo nevyslovil žádný z oslovených.
Dokonce ani největší Sobotkovi vnitrostraničtí kritici, ke kterým patří bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola či předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc, nejsou jeho výměně v poslední chvíli nakloněni. „Pokud tato situace nastane teď, nejsem si jistý, že to něco zachrání. Obávám se, že nám už spoustu voličů uteklo,“ řekl Jiří Zimola. Podle Tejce byla zásadní chyba, že na březnovém sjezdu „ČSSD zachovala skoro totožné vedení a už se s tím teď dá těžko něco dělat“.
Naopak prezident Miloš Zeman dal najevo při setkání s občany Milevska, že by mu náhrada Bohuslava Sobotky vyhovovala. Zmínil se však o jeho konci nikoli v čele ČSSD, nýbrž vlády. „Kdybyste se mě zeptali, koho bych viděl jako nejvhodnějšího nástupce premiéra Sobotky, odpovídám: Kohokoli kromě něho. Na druhé straně se nechci vměšovat do vnitřních záležitostí jakékoli politické strany,“ uvedl.
Pokud by Sobotka skutečně odstoupil, hovoří se jako o možných nástupcích o ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi v roli volebního lídra, zatímco ministr vnitra a nynější statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec by zatím řídil stranu.