Události ČT: Česko bude muset přidat peníze na obranu
„Všichni spojenci musejí splnit to, co se dohodlo v roce 2014,“ upozornil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Tehdy se na summitu ve Walesu země NATO shodly na zastavení propadu obranných výdajů, obrácení tohoto trendu a postupném nárůstu vydávaných peněz až ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024.
Důvodem byla změněná situace v okolí Evropy, především stále agresivnější chování Ruska v ukrajinské krizi i vůči jeho sousedům. Na bruselském summitu to také zdůraznil prezident USA Donald Trump. „Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA,“ upozornil Trump směrem ke 23 aliančním státům.
Česká republika se v žebříčku výdajů na obranu mezi sedmadvaceti členskými zeměmi NATO pohybuje na dvacáté třetí. V roce 2016 přispěla 1,01 % HDP. „Vycházíme z toho, co už bylo opakovaně řečeno, to znamená do roku 2020 v rozpočtu ministerstva obrany 1,4 procenta HDP a následně do roku 2025 dvě procenta. Takto je nastavená plánovací činnost, takto je nastavená koncepce výstavby armády,“ řekl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Čeští vojáci se angažují nejen v Kosovu a Afghánistánu
V rámci kosovské mise působí na velitelství devět českých důstojníků. V Afghánistánu pak je okolo tří set vojáků. Největší český kontingent se 170 lidmi přebývá na letecké základně v Bagramu.
Vedle Afghánistánu a Kosova se čeští vojáci angažují také na Sinajském poloostrově, v Mali a nechybí ani v Iráku. Tam čeští instruktoři školí na základně Balad irácké piloty a pozemní personál.
Navíc na základně Al-Asad zachraňuje zraněné vojáky polní chirurgický tým. Všechno je to v rámci koalice v boji proti tzv. Islámskému státu. „Uvidíme, co přinese summit, jsme připraveni k otevřené diskuzi o dalších možnostech nasazení našich jednotek na území Iráku,“ tvrdí náčelník Generálního štábu Armády ČR Josef Bečvář.