Poslanci se ve druhém čtení vrátili k vládní novele zákona o zpravodajských službách. Ta počítá s tím, že by všechny tajné služby – včetně civilní rozvědky – kontrolovala sněmovna. Na práci zpravodajců by navíc dohlížel pětičlenný nezávislý orgán. Poslanci posunuli blíž ke schválení také zmírnění podmínek pro dávky na pomůcky lidem s handicapem. Poslanci rovněž diskutovali o změnách v památkovém zákoně.
Poslanci se shodli na kontrole zpravodajských služeb, řešili i památkový zákon
Poslanci ve druhém čtení podpořili změny v kontrole zpravodajských služeb. Novela předpokládá, že pod sněmovní kontrolu budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet taky pětičlenný nezávislý orgán. Poslanci by měli o předloze hlasovat po úterním opakovaném druhém čtení patrně v polovině června.
Na předloze panuje prakticky všeobecná shoda. „Pevně věřím, že v tomto duchu budeme schopni dotáhnout projednávání zákona do konce,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Poslanci by mohli dohlížet i na civilní rozvědku
Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Pokud bude předloha schválena, poslanci budou nově dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho vznikne novelou orgán nezávislé kontroly, který by měl být složen z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.
Členy orgánu se budou moci stát podle předlohy výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let a měli vedle vysokoškolského právnického vzdělání taky prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.
V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.
Poslankyně za ANO Jana Lorencová navrhla rozšíření okruhu těchto lidí na podnikatele, kteří v posledních třech letech pracovali pro veřejnou správu nebo pobírali dotace. Kontrolní orgán by navíc musel posílat vládě každého půl roku zprávu o činnosti, kabinet by o obsahu informoval veřejnost.
ODS: Budovy tajných služeb by mohla policie prohledat jen se svolením vrchního soudu
ODS chce vyšší ochranu tajných služeb před vyšetřovateli. Policisté by museli mít podle jedné z úprav Marka Bendy povolení vrchního soudu k prohlídce objektů, v nichž se nacházejí materiály označené za tajné a přísně tajné.
Sněmovna v normě možná upraví odměňování členů tohoto orgánu. Neměli by pobírat podle návrhu Romana Váni (ČSSD) paušál 20 000 korun měsíčně, odměny se navázaly na platovou základnu, z níž se počítají soudcovské platy. Členové orgánu mají dostávat její čtvrtinu, což ovšem nyní zhruba odpovídá původně navrhované paušální částce.
Poslanci by navíc mohli u Vojenského zpravodajství vypustit zákonné vymezení, že se stará i o bezpečnost. Zůstala by podle požadavku bezpečnostního výboru jen obrana.
Sněmovna nejspíš zmírní podmínky dávek na pomůcky postiženým
Poslanci poslali ze druhého čtení do závěrečného hlasování novelu, která zmírní podmínky pro poskytování dávek na takzvané zvláštní pomůcky zdravotně lidem s postižením. Dolní komora by novelu poslanců Víta Kaňkovského, Jana Bartoška (oba KDU-ČSL) a Jaroslava Zavadila (za ČSSD) schválí patrně ve znění úprav sociálního výboru, jak je připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Kaňkovský je označil za kompromisní.
Výbor chce v novele například zvýšit z navrhovaných 8000 Kč na 10 000 Kč hranici ceny zvláštní pomůcky, nad níž mohou handicapovaní o příspěvek žádat bez posuzování svých příjmů. Pod tuto cenovou mez na dotaci dosáhnou v případě, že nebudou mít příjmy vyšší než osminásobek životního minima. Autoři navrhovali původně dvanáctinásobek. Nyní mohou tito lidé dostat bez posuzování příjmů dotaci na pomůcku dražší než 24 000 korun.
Předloha i po změnách přinese podle Kaňkovského řadu pozitiv. Předkladatelé ji zdůvodňují koaličním slibem zrušit „prvky asociální politiky“, které zavedl někdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Před schvalováním je také po úterním jednání vládní návrh nového zákona, který podle směrnice EU sjednocuje pravidla pro náhradu škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže. Zřejmě beze změn schválí poslanci také zpřísnění podmínek pro držení biologických látek a toxinů zneužitelných k výrobě zbraní.
Památkový zákon bude ve Sněmovně čelit snaze o zamítnutí
Poslanci nejsou spokojení s vládní podobou nového zákona o ochraně památkového fondu. Norma bude ve sněmovně čelit snaze o zamítnutí pro byrokratičnost a nepřehlednost, navrhli to zástupci opozičních ODS a KSČM, ale i vládního hnutí ANO. Další poslanci k předloze přichystali desítky úprav, které posoudí sněmovní kulturní výbor. Dolní komora o osudu normy rozhodne asi v červnu.
obrázek
Zákon podle ministerstva kultury umožní zefektivnit péči o památkový fond. Předloha například přesněji vymezuje a zdůrazňuje veřejný zájem na ochraně památek. Poskytne úřadům nástroje zakročit v případech, kdy o památkový objekt jeho vlastník nepečuje. Má kvůli tomu zavést pokuty až do osmi milionů korun podle závažnosti provinění. Kulturní výbor doporučil přijetí předlohy s úpravami, které se týkají postupu při archeologickém výzkumu nebo možnosti nadále vyhlašovat památky místního významu.
Poslanci vytýkali předloze mimo jiné dvoukolejnost památkové péče, chybějící ochranu památkových rezervací nebo nehmotného kulturního dědictví. Největší počet úprav navrhli František Adámek a Antonín Seďa (oba ČSSD), jenž by chtěl řešit 23 témat od urbanismu přes právo na státní příspěvek na opravu nechráněné zástavby až po posílení podílu veřejnosti na rozhodování.
Nová zákonná úprava umožní podle ministerstva mimo jiné žádat o dotace majitelům nemovitostí, které sice nejsou chráněné, ale kvůli umístění v památkových územích se i na ně vztahují různá omezení. Zákon má rovněž upravit podmínky stavebně historických průzkumů nebo archeologických výzkumů a posílit pravomoci památkové inspekce.
Zákon má kritiky mezi památkáři či restaurátory. Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví a Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče na předloze kritizovaly to, že nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města.