Vláda schválila věcný záměr zákona o sociálním podnikání, který má v budoucnu stanovit jasná pravidla pro sociální firmy i jejich podporu a výhody. Norma měla původně platit od letoška, do voleb se ale už připravit a přijmout nestihne. Vláda si od zákona a stanovení pravidel slibuje mimo jiné zlepšení zaměstnávání lidí z ghett i stavu v jejich bydlišti a pokles výdajů na dávky. Podle odborníků na sociální problematiku by sociální podniky mohly dát práci až několika desítkám tisíc lidí.
Sociální podnikání by mělo mít jasná pravidla. Vládou prošel věcný záměr zákona
Sociální podniky fungují v Česku už teď, jednotná pravidla pro ně ale nejsou. „Systém funguje tak, že si vlastní definice sociálních podniků stanovují jednotlivá ministerstva, jednotlivé organizace,“ uvedl po jednání vlády premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
V adresáři sociálních firem je k dnešku 239 firem. K podpoře sociálního podnikání se Sobotkův kabinet zavázal v koaliční smlouvě. Věcný záměr zákona s obrysy pravidel měl být hotov už před dvěma lety, návrh paragrafů do konce roku 2015. Přípravy ale nabraly zpoždění. Tým ministra pro lidská práva sice návrh připravil, shoda na něm ale nebyla.
Přes polovinu příjmů dá podnik na svůj další rozvoj
Podle návrhu by sociální podnik měl víc než polovinu zisku využít ke svému dalšímu rozvoji či k naplňování prospěšného cíle. Stanovenou část příjmů by měl mít z vlastních tržeb. Nesměl by mít dluhy na daních a odvodech. Ohled by musel brát na životní prostředí, využíval by místní zdroje a místní pracovní síly.
Zaměstnávat by měl znevýhodněné osoby - dlouhodobě nezaměstnané, postižené, přistěhovalce, příslušníky menšin a lidi před penzí, kteří místo hledají obtížně. Na sociální podnikání by mělo být možné získat peníze z evropských fondů.
Status sociálního podniku by žadatelům po doložení stanovených formalit mělo udělit ministerstvo práce. Mělo by vést také rejstřík, informace z něj by zájemci měli najít na internetu.
Ministerstvu financí vadil nárůst úředníků
Výhrady k navrhovaným obrysům zákona mělo ministerstvo financí. Vadilo mu zvýšení výdajů na úředníky, kteří by agendu sociálních podniků měli na starosti. Vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) požadoval, aby materiál obsahoval i výčet benefitů pro sociální podniky. Patřit by k nim mělo zvýhodnění při veřejných zakázkách. Připomínky měly také odbory, sdružení samospráv či Olomoucký kraj.
V ČR sociálních podniků přibývá, za poslední čtyři roky se jejich počet ztrojnásobil. Zatímco na podzim 2012 jich bylo v internetovém adresáři 70, teď je jich tam 239. Třetina firem podnikala v gastronomii, víc než pětina poskytovala zahradnické a úklidové služby či údržbu nemovitostí.