Prezidentští kandidáti: Zákon o volbě je třeba změnit po vzoru Rakouska

• ave

10. 1. 201310. 1. 2013, 23:52|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Praha – Kandidáti na post prezidenta České republiky se v Prezidentské Superdebatě, kterou den před začátkem prvního kola volby odvysílala ČT24, shodli na potřebě změnit stávající podobu zákona o přímé volbě prezidenta a zavést rakouský model, kde je pro kandidaturu potřeba sesbírat méně podpisů, zároveň ale musí být ověřené. Zájemci o Hrad diskutovali také o výkonu prezidentské funkce, diplomacii a možném prezidentském aktivismu a v závěru dvouhodinové debaty vyzvali občany k účasti ve volbách.

DOSAVADNÍ PRŮBĚH PŘÍMÉ VOLBY:

Prezidentští kandidáti hned v úvodu debaty okomentovali dosavadní průběh cesty za novým českým prezidentem, kritizovali především podobu stávajícího „jízdního řádu“. V Česku platí pro kandidáty bez podpory zákonodárců povinnost sesbírat 50 000 podpisů od občanů; kandidáti navrhovali zavedení  rakouského modelu, kde uchazeč o prezidentské křeslo musí předložit šest tisíc úředně ověřených podpisů.

Zejména kandidáti bez podpory politických stran zdůrazňovali také potřebu zrovnoprávnit obě kandidátské skupiny; i ti zájemci o post prezidenta republiky, které nominovaly hlasy poslanců nebo senátorů, by měli podle Táni Fischerové a Vladimíra Franze absolvovat sběr podpisů na petičních arších. Kritiku si vysloužily také těsné časové lhůty mezi podáním přihlášek k volbě, kontrolou archů a vlastním hlasováním; vzhledem ke kontroverzím kolem počtu podpisů Tomia Okamury a Vladimíra Dlouhého totiž dostávaly lhůty soudy do časového presu a až do minulého týdne nebylo zřejmé, zda Ústavní soud volby neodloží.  

• Karel Schwarzenberg: Nejdůležitější by bylo, aby sčítání hlasů nebylo zpochybnitelné a aby lhůty nebyly tak krátké, to je velká vada zákona. Když už jsme zavedli přímou volbu, mohli jsme se podívat, jak to dělají Rakušané nebo Slováci.
• Jiří Dienstbier: Jsem pro přísná pravidla financování volební kampaně, tak aby kampaň Miloše Zemana, která je třikrát až čtyřikrát větší než moje, nestála třetinu. Miroslav Šlouf je zřejmě kouzelník s penězi.
• Miloš Zeman: Považoval bych za ubohé kritizovat ostatní kandidáty. Otázka je jasná. Jsem stoupencem rakouského modelu přímé volby prezidenta, kde je vyžadováno šest tisíc úředně ověřených podpisů.
• Přemysl Sobotka: Jak už řekl Miloš Zeman, rakouský model. Můžeme spekulovat o tom, že ti kandidáti, co mají nejčistší sčítání při kontrole podpisů, si to někde mohli trošku opsat.
• Vladimír Franz: Byl bych pro to, aby v petiční fázi měli straničtí a občanští kandidáti stejné podmínky. Aby si to také museli odpracovat a sehnat.
• Táňa Fischerová: Souhlasím s rakouským modelem. Je tu nerovnost kandidátů před zákonem, všichni by měli mít stejné podmínky. Lhůty je potřeba napravit.
• Jana Bobošíková: Ráda bych poznamenala, že jen žasnu nad tím, že zákonodárci, kteří současný zákon propustili, na něm nyní vidí chyby, které předtím neviděli. Kvůli Nečasově administrativě a totální neschopnosti ministerstva vnitra jsem byla tři týdny mimo hru – bylo by potřeba zkvalitnit státní správu.
• Jan Fischer: Rakouský model, který vede k větší preciznosti, samozřejmě ano, dále bych byl pro zpřísnění podmínek financování, aby se nikdo nemohl skrývat za různá sdružení.
• Zuzana Roithová: V zákoně je velký problém s hranicí 40 milionů na kampaň, to považuji za nehorázné. Když některý kandidát poruší zákon tím, že nepřevedl viditelně při registraci finanční prostředky, měl by podat stížnost některý z ostatních kandidátů.

DIPLOMACIE:

Jedním z velkých témat dnešní debaty byla diplomacie; všichni prezidentští kandidáti se shodli na tom, že Česká republika ve své diplomacii nezanedbává žádný ze sousedních států (Karel Schwarzenberg avizoval, že v případě vítězství při první zahraniční cestě zavítá do Bratislavy), rozdílný pohled ovšem nabízeli v pohledu do budoucna.

Jiří Dienstbier, Jan Fischer i Miloš Zeman se shodli na přínosu uskupení Visegrádské čtyřky, Zeman potom navrhl tuto formaci rozšířit i o Slovinsko, které má podle něj obdobný historický vývoj. Přemysl Sobotka upozornil na potřebu v tomto skupinovém formátu komunikovat také s Rakouskem: „Propojovat tyto menší celky znamená vytvořit stejnou atmosféru pro následné prosazování zájmů v Evropské unii.“

Jana Bobošíková by v případě výkonu prezidentské funkce hledala u sousedů inspiraci, jako podnětná jí připadá v Polsku chystaná privatizace, jejíž výnosy by v budoucnu měly podporovat rozvoj malého a středního podnikání. Dveře do sousedních zemí chce českému byznysu otvírat i Zuzana Roithová. Táňa Fischerová shodně s Vladimírem Franzem navrhuje přesunout pozornost nejen k hospodářské, ale i ke kulturní spolupráci.

Změnu v české diplomacii by v případě budoucího prezidenta mohl představovat nový způsob financování zahraničních cest hlavy státu. Propříště totiž nebude výjezdy do ciziny platit ministerstvo financí, ale příslušný balík peněz přejde přímo do gesce prezidentské kanceláře, která s ním bude hospodařit sama. Podle některých kritiků by ale takto spravované peníze mohly budoucímu prezidentovi otevřít dveře k aktivistické zahraniční politice, za kterou se nebude muset vládě zpovídat, protože na ní bude ekonomicky nezávislý.

Podobné obavy ovšem dnes prezidentští kandidáti označili za neopodstatněné, byť Jana Bobošíková připustila, že přímou volbou posílený prezident by takové tendence míti mohl. V zásadě se ale všichni kandidáti shodli na tom, že v první řadě záleží na osobnosti prezidenta, premiéra a ministra zahraničních věcí a na jejich schopnosti zahraniční politiku České republiky sjednotit. „Hlavní problém je, pokud se mezi sebou politici nebaví a nesnaží se dosáhnout konsenzu, ne jestli má vlastní hromádku,“ podotkl Jiří Dienstbier.

PREZIDENTSTVÍ:

Kandidáti se vyjadřovali i k náležitostem a symbolům prezidentského úřadu, hovořili o vozovém parku Pražského hradu a dotkli se i prezidentských projevů. Naprostá většina z nich potvrdila, že nemá zájem narušovat zavedenou tradici novoročních projevů (byť je jejím zakladatelem Klement Gottwald) a v případě, že by usedli na Pražský hrad, chtějí u nich zůstat.

Zuzana Roithová a Vladimír Franz zvažují možnost promluvit k národu v čase Vánoc tak, jak to dělal Edvard Beneš nebo jak činí britská královna. „Čas adventní je strašně důležitý, protože to je okamžik, kdy si lidé uvědomují to nejlepší, co je v jejich duších. Proto by měl prezident promluvit,“ vysvětluje Roithová. Jiří Dienstbier, Jan Fischer i Karel Schwarzenberg připustili, že by v souvislosti s prezidentskými projevy na Nový rok nebo k výročí 28. října v budoucnu uvažovali o formálních změnách.

Zájemci o post prezidenta hovořili i o národní hrdosti. Podle Miloše Zemana prezident ztrácí hrdost národa i okolních států podlézáním velmocím: „Prezident Hácha se sklonil před Německem, prezident Svoboda před Sovětským svazem, obávám se, že podobné podlézání existovalo i v případě Spojených států ve věci radaru v Brdech.“ Jana Bobošíková označila za podlomení národní hrdosti okamžik, kdy se Václav Havel „neváhal omluvit spravedlivě odsunutým sudetským Němcům“. Jako opakovaný příklad potupy národa kandidáti uváděli rok 1938, kdy došlo k podpisu mnichovského diktátu, a okupaci ze srpna 1968.

VÝZVA VOLIČŮM:

V závěru debaty také všichni kandidáti vyzvali voliče, aby šli k volbám. Volební místnosti se otevírají již zítra ve 14 hodin, první den volby končí o desáté. Volit je možné také v sobotu od osmi do dvou.

• Karel Schwarzenberg: Prosil bych všechny voliče, aby si uvědomili svou velikou odpovědnost za naši vlast a to, jak se zde bude v budoucích letech vládnout. Aby si uvědomili, že nemají podceňovat úřad prezidenta republiky ve své důležitosti. Je to klíčová pozice v české politice. Prosím, aby každý šel k volbě.
• Jiří Dienstbier: Chtěl bych požádat všechny občany, aby přišli k volbám a aby si nenechali ujít příležitost nastartovat změnu v české politice, změnu, která by měla každému přinést šanci na dobrý život.
• Vladimír Franz: Pojďme se vydat na společnou cestu návratu státu občanům. Aby země byla opravdu krásná, abychom na ni mohli být hrdi. Aby se naplnilo heslo A vše, co podnikne, se zdaří. Pojďme si naproti a mějme se rádi.
• Miloš Zeman: Jděte k volbám.
• Přemysl Sobotka: Historie se stále opakuje. Za Přemyslovců bylo v českém království dobře. Pojďte pomoct dostat Přemysla na hrad.
• Táňa Fischerová: Přímá volba je významnou událostí pro nás pro všechny, pro občany, kteří si přejí mít znovu věci ve svých rukou. Proto volme podle svého svědomí.
• Jana Bobošíková: Vážení spoluobčané, pevně věřím tomu, že chcete, aby Česká republika byla domovem, aby zde vládla demokracie, odpovědnost, morálka, odvaha a vlastenectví. Vím, že 60 procent z vás nedůvěřuje Evropské unii. Jsem přesvědčena, že ten, kdo nedůvěřuje Evropské unii a kdo má rád Českou republiku, nemá jinou volbu, než aby volil mne.
• Jan Fischer: Přijďte určitě volit. Věřím, že budete rozhodovat moudře, protože tato země má moudré lidi. Nebuďte z politiky otrávení a vězte, že budete rozhodovat o své budoucnosti. To budou volby pro vás, a ne o vás. Rozhodněte proto, že tato země bude mít novou naději.
• Zuzana Roithová: Volte rozumem a srdcem a volte toho, koho skutečně na Hradě chcete. Dejte na to, že to je člověk, který může změnit klima v této společnosti na základě toho, že už prokázal, že dokáže sloužit lidem a že se může postavit korupci.