Počet Čechů, kteří se rozhodli přesídlit do Indonésie, roste a podle odhadů jich zde žije už několik set. Důvodem je nejen tropické klima a exotika, ale i nízké životní náklady a podnikatelské příležitosti v rozvíjející se ekonomice.
Stopa vede na Bali. Za životem v Indonésii zamířily už stovky Čechů
Reportáž: Do Indonésie zamířily žít stovky Čechů (zdroj: ČT24)
Češi obvykle hledají tropický ráj, a často se tak usazují na ostrově Bali. Vzápětí je začne znepokojovat obrovské znečištění plasty. Řada z nich se pak věnuje ochraně přírody a recyklaci; ekologická stopa, kterou za sebou nechává lidské konzumenství, ovlivnila i manželský pár Černých.
Na Bali se původně odstěhovali za mořem, kvůli znepokojení ze znečištění zdejší přírody ale uprostřed rýžových polí založili Distrikt Joshua, centrum pro setkání kreativců, který tvoří domy z kontejnerů.
„Utratit v obchodě hodně peněz umí každý. Je spousta věcí, které se válejí v různých dílnách na zemi, dají se znovu zpracovat – a to je i případ kontejnerů,“ vysvětluje Lukáš Černý, který se ženou Martinou provozuje restauraci a galerii s vlastním, originálním designem. „Čistíme pláže, sbíráme odpad, recyklujeme ho a vracíme do oběhu. Dáváme mu formu určitého artu, bytového umění,“ dodává Martina.
Jinou formu zvolil Petr Hindrich. Vedle úklidu indonéských pláží založil neziskovou organizaci Green Books, která dětem věnuje knihy o životním prostředí – a s nimi znalosti, které školství zanedbává. Jsou už na šedesáti místech, včetně zapadlých vesnic v sumaterských horách. „Myslíme si, že děti prostřednictvím knížek i jiných aktivit získají vztah k přírodě a budou ji ochraňovat,“ uvádí Hindrich.
Chléb s českou stopou
Český rukopis má i pekárna a kavárna Coffee 'n' Oven v jižní části ostrova Bali, kde Balijci pod českým dohledem pečou vedle baget a croissantů i české svatební koláčky a chléb z francouzské, německé i japonské mouky. „Péct chleba znamená rozumět mouce, rozumět procesům fermentací, rozumět procesům kynutí a Balijci – i když chleba nejí, protože to není jejich kultura – tomu rozumí a dokážou všechen proces dát dohromady,“ říká majitel pekárny Jiří Hájek.
Pomoc při zdolávání nástrah v podnikání, kterých číhá bezpočet, nabízí zahraničním obchodníkům včetně českých podnikavců firma Čekindo. Manželé Wasserbauerovi začínali v Jakartě před šesti lety od nuly a dnes mají pětašedesát zaměstnanců.
„Pro českého podnikatele je tu hodně výzev, které musí přijmout a s kterými musí pracovat. Indonésie je země různorodá a je potřeba se tomuto prostřední přizpůsobit,“ podotýká generální ředitel Čekinda Michal Wasserbauer. „Trh je to ale pro české společnosti velmi atraktivní a české společnosti si to stále více a více uvědomují.“