Překračují rychlost, nerespektují semafory, předjíždějí v nepřehledných místech; z pokut ale strach nemají. Postihnout cizince za dopravní přestupky, které spáchají na českých silnicích, je velmi složité. Zjistit, komu patří vozidlo, které se přestupku dopustilo, úřady s výjimkou ministerstva neumí.
Zahraniční řidiči v Česku trestu za přestupky uniknou, opačně to ale neplatí
Události: Zahraniční řidiči v Česku trestům za přestupky unikají (zdroj: ČT24)
V Kocbeřích sice mají stálé radary. Když ale policisté nebo strážníci řidiče nezastaví hned, můžou si fotky z nich nejvýš strčit do šanonu. Zjistit, kdo přestupek spáchal a komu tedy poslat složenku, totiž správní odbory obcí neumí.
„Protože nemáme přístup do evidencí motorových vozidel a provozovatelů států Evropské unie,“ vysvětluje vedoucí oddělení dopravních přestupků ve Dvoře Králové Zdeněk Horák.
V březnu tam překročilo rychlost 2700 řidičů, třetina z nich byli cizinci. „Řidiči vozidel s cizí registrační značkou jsou v podstatě nepostižitelní,“ říká mluvčí Dvora Králové Miroslava Kameníková.
Třetinu přestupků spáchají v Kocbeřích cizinci
Skříň s odloženými přestupky mají plnou třeba i v Rosicích. Od loňského léta do podzimu hlídali rychlost na dálnici D1. Nedoručitelné obsílky pro cizince mají hodnotu přes pět milionů.
„Všechny hříšníky ze zahraničí odkládáme na hromádku a těšíme se, až ministerstvo dopravy dohodne možnost přístupu do databází řidičů v ostatních státech EU,“ říká starosta Rosic Jaroslav Světlík (nez.).
K databázi připojilo ministerstvo jen sebe
Okolní státy už přístup do českých registrů mají, tuzemské úřady ale čerpat informace ze zahraničí stále nemohou. Ministerstvo dopravy zatím stihlo k evropské databázi připojit jenom sebe.
„Žádná beztrestnost pro cizince neplatí. Úřady se mohou už dnes obrátit na ministerstvo a my takou žádost pošleme do zahraničí. Takže cesta, jak zjistit provozovatele vozidla, tady existuje,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Nad touto radou se ale starostové usmívají. Kdyby to udělali, ministerský aparát by to podle nich těžko unesl. Aktuálně totiž na ministerstvu čekají na vyřízení necelé tři stovky takových žádostí. Jenom z Kocbeří by jich přitom mohli poslat každý měsíc třikrát tolik.
V zahraničí hrozí i zabavení auta
Čeští řidiči v zahraničí takové štěstí většinou nemají. Rakouská, německá, italská a švýcarská policie posílá řidičům dopis, ve kterém je vyzve k zaplacení pokuty i s příplatkem, protože jde o platbu na zahraniční účet. Pokud řidič pokutu neuhradí, riskuje soudní řízení.
Ze Slovenska podle ústředního automotoklubu chodí takové výzvy zřídka. Pokud přijde, týká se většinou překročení rychlosti. Poláci je zpravidla neposílají vůbec.
V Rakousku, Německu a Itálii navíc za nezaplacení pokuty za vážnější přestupky – jako je jízda na červenou, pod vlivem nebo nepřiměřená rychlost – hrozí zabavení vozidla. Italové také po pár týdnech nezaplacenou pokutu zdvojnásobují.
- V českém registru přestupků, kde jsou zaznamenány pouze vybrané druhy přestupků (například proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo majetku), je už 37 tisíc záznamů. Přes 5000 jich spáchali cizinci.
- Nejčastěji jde o krádeže, následuje kouření na zakázaných místech a přestupky proti veřejnému pořádku. V drtivé většině policisté pokutují cizince na místě. Zatím jim vyměřili přes 5000 pokut, nejčastěji v hodnotě do 500 korun.
- Nejvíc přestupků páchají Slováci, následují Ukrajinci a Poláci. V první desítce jsou ještě například Němci, Rusové nebo Italové.
Ve městě cizinci pokuty platí
Podle odhadu Pražské informační služby přijelo do hlavního města na velikonoční svátky čtvrt milionů lidí ze zahraničí. Víc práce to znamená hlavně pro strážníky, i když co se týče pokut, mají s cizinci lepší zkušenost než s Čechy.
Páteční večer, cílem výjezdu strážníků je restaurace, ve které cizinec odmítá zaplatit útratu. Mladý Dán odmítá spolupracovat a začíná být agresivní. Je opilý a tak ho specializovaná hlídka odváží rovnou na záchytku.
„U cizinců je to častější než u Čechů, protože cizinci sem jedou doopravdy za zábavou,“ uvádí strážník Jan Urbánek. Ráno mu za narušování veřejného pořádku vyměří pokutu.
Pokuty pro cizince
Dalšího cizince pokutovali za močení na ulici, zaplatit musel 500 korun. „Ve většině případů jsou cizinci disciplinovaní ze svých domovských států, to znamená, že pokutu na místě většinou zaplatí,“ říká mluvčí pražských strážníků Jan Čihák.
Tomu odpovídají i celostátní statistiky – z téměř pěti tisíc blokových pokut vypsaných cizincům jsou dvě třetiny uhrazeny na místě.
Nemocnicím dluží miliony
Miliony naopak v hlavním městě dluží za lékařskou péči. Třeba ve fakultní nemocnici v Motole mají dluh přes 38 milionů korun, hlavně za urgentní příjem.
„Celá řada z nich není pojištěna, jsou to třeba bezdomovci, kteří bloudí Evropou. Těžko od nich dostat nějaké peníze, ale ošetřit je musíme,“ vysvětluje náměstek pro léčebně-preventivní péči motolské nemocnice Martin Holcát.
Čtyři a půl milionu korun po cizincích vymáhá také Thomayerova nemocnice. Čtvrtina dluhu je z plicní kliniky. V Česku je to totiž jediné místo, kde se léčí nejvážnější formy tuberkulózy. Polovina pacientů s touto nemocí v Praze jsou právě cizinci.
„V případě multirezistentní tuberkulózy jsou všichni pacienti z bývalého Sovětského svazu,“ potvrzuje přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.
Neuhrazené pokuty od policie nebo jiných úřadů vymáhají celníci, nemocnice jsou na to samy. Jejich úspěšnost je zhruba třetinová.
Uložit