Vláda svým nařízením zvýšila minimální mzdu i další příplatky, jenže kraje teď řeší, kde na to vzít peníze. Problémem je také to, že má každý kraj uzavřenou jinou smlouvu a ty navíc byly uzavírány ještě před nařízením o zvýšení platů. Největší problémy se smlouvami má Jihomoravský a Ústecký kraj.
„U smluv, které jsou uzavřeny podle nového zákona, není jak to dopravcům zaplatit. Jsou tam dva limity: Nesmí se cena navýšit více než o deset procent a nesmí to být více než 5,7 milionu korun,“ upozorňoval už dříve radní pro dopravu Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).
Protestu by se mohlo zúčastit až 11 tisíc řidičů, takový počet má na starosti veřejnou dopravu v jednotlivých krajích.
Zda se ke stávce připojí řidiči ve všech krajích, bude podle šéfa dopravních odborů Luboše Pomajbíka záležet na zaměstnancích. „My je vyzýváme, aby se aktivně zúčastnili stávky, na druhou stranu do stávky nemůžeme nikoho nutit. Samozřejmě že budeme bedlivě sledovat, aby někdo stávku někomu nezakazoval, nebo někomu nevyhrožoval, pokud se stávky bude chtít zúčastnit,“ dodal šéf dopravních odborů.
Zástupci řidičů totiž nejsou v postoji k protestům zcela jednotní. V minulosti například stávku odmítly odbory v Pardubickém kraji, podobně se vyjadřovali zástupci zaměstnanců působících v jihlavské společnosti Icom Transport.
Poslat peníze krajům? Ani vláda není jednotná
Na zvýšení minimálních mezd a plateb za čekání mezi spoji se na konci loňského roku dohodli zástupci šoférů, krajů a ministerstva práce a sociálních věcí. Vládní nařízení následně zvýšilo minimální mzdy pro řidiče ze 71,60 koruny na hodinu na 98,10 koruny.
Řidičům by se rovněž měl zvýšit příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 88 korun a nově byl zaveden příplatek 6,60 koruny za hodinu za práci v náročném prostředí.
Sobotkova vláda také avizovala, že by se mohla na zvyšování platů řidičů finančně podílet. Kabinet však není jednotný: finanční podporu krajům prosazuje jen ČSSD. Na penězích pro kraje trvá i šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová, ta je přitom členkou hnutí ANO. Zvýšení mezd řidičů podle vládního nařízení vyjde kraje na 1,2 miliardy korun, při započtení všech odvodů jde o částku 1,5 miliardy korun.
Michaela Marksová
„Nebránila bych se tomu, aby stát přispěl. Kraje mají dost prostředků, ale že se bude jednat o podpoře státu, to jsme jako vláda slíbili již na počátku.“
Michaela Marksová
Odbory: Kvůli metodice ministerstva přicházejí řidiči o prémie
Odbory si po novém roce stěžovaly na způsob, jakým se počítá navýšení mezd. „Metodika ministerstva práce a sociálních věcí umožňuje sčítat původní mzdu s prémiemi,“ kritizoval předseda jablonecké základní odborové organizace BusLine Jiří Kuchynka. Pokud součet dá částku 98,10 koruny na hodinu, nedostanou řidiči podle odborářů téměř nic navíc oproti roku 2016.
Některé kraje pak souhlasily s navýšením mezd jen do měsíční výše 16 400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 odpracovaných hodinách týdně.
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují už od října 2015. Podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách by soutěže na zajištění veřejné dopravy měly zohledňovat i jiná kritéria než cenu a stanovovat například nejnižší mzdu pro šoféry autobusů.
