Vedení největší české vědecké instituce se ujímá Eva Zažímalová. Zaměřovat se chce na špičkový základní výzkum, plánuje víc podporovat mladé vědce, lépe vysvětlovat, k čemu je instituce dobrá a změnit strukturu jejího financování. Nastupující předsedkyně Akademie věd ČR to řekla v Interview ČT24.
Nejdřív musíte zasít, abyste mohli sklízet, říká o výzkumu nová šéfka Akademie věd
Interview ČT24: Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR (zdroj: ČT24)
„Doufám, že nebudu vystavena takovým tlakům a takovým starostem, jakým byl vystaven Jiří Drahoš, když začínal své předsednictví Akademie věd. Tenkrát během téměř několika dní se nad AV začala stahovat velice temná mračna, naprostý nedostatek financí a velká nepřízeň politické reprezentace. A trvalo několik let, než se z toho Akademie věd alespoň trošku dostala,“ říká Eva Zažímalová.
Mezi její priority, které popsala v programovém prohlášení, patří podpora špičkového výzkumu se zaměřením na základní, nikoli aplikovaný výzkum. Dále podpora mladých vědců, efektivní využívání peněz a také změna struktury zdrojů peněz.
Vybrané priority Evy Zažímalové
Právě o nutnosti užší spolupráce mezi akademickou a soukromou sférou v poslední době mluví politici a při jmenování Zažímalové šéfkou akademie to zmínil i prezident Miloš Zeman.
„Vědci z AV musí řešit problematiku, která je v nějaké dohledné době aplikovatelná, což samozřejmě neplatí pro všechny a neplatí obecně. Já sama velice nemám ráda striktní rozdělování na základní a aplikovaný výzkum. Je to kontinuální proces a nikdy nemůžete říct, kde je hranice – kam je to základní a odkud už aplikovaný výzkum,“ poznamenává nová předsedkyně.
Velká většina vědeckých pracovníků je podle ní ráda, když vidí, že jejich práci je možné nějak využít. Ale ne vždy se to podaří. „Pokud máme aplikovat výsledky, tak nejdřív musíme udělat to základní poznávání. Kdybych použila přirovnání z oboru sobě blízkého – nejdřív musíte zasít, abyste posléze mohli sklízet.“ Na AV podle ní už pět let funguje platforma Strategie AV21, která má usnadňovat převod získaných poznatků do praxe.
Příjmy Akademie věd ČR ze státního rozpočtu
„Investice do výzkumu je ta nejlepší“
Za posledních deset let daly soukromé firmy do výzkumu na 350 miliard korun. Předloni šly podle končícího šéfa AV Jiřího Drahoše ze soukromých zdrojů na samotnou akademii a vysoké školy jen 3 miliardy. „To je hodně málo. Mnohé firmy u nás jsou vlastněny nadnárodními konsorcii, a ta bohužel výzkum velice často nesměrují do ČR, ale dělají si ho ve svých mateřských zemích,“ uvádí Zažímalová.
Většina velkých a úspěšných firem si podle ní už uvědomuje, že investice do výzkumu se jim vrátí. „Ale nevrátí se jim hned, a to je ten problém. Je třeba mít strategické myšlení a schopnost dobře investovat peníze. A já jsem přesvědčena, že investice do výzkumu je ta nejlepší, která může být. Ale nepřináší zisk okamžitě,“ upozorňuje.
Celý rozhovor s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou ve videu.
- Narodila se v Praze 18. února 1955.
- Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979), získala vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (1983); v roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin.
- Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československá akademie věd), mezi roky 2003 a 2007 byla zástupkyní ředitele ústavu a v letech 2007 až 2012 jeho ředitelkou.
- Od roku 2004 vede v ústavu laboratoř hormonálních regulací u rostlin, od roku 2012 pracuje na částečný úvazek také v Biologickém centru AV ČR; od roku 2013 je členkou rady Akademie věd ČR, na starosti má i hodnocení výzkumných organizací.
- Jejím hlavním oborem je biochemie, molekulární biologie, cytologie a fyziologie rostlin se zaměřením na mechanismus působení a transport fytohormonů auxinového a cytokininového typu v rostlinných buňkách; je autorkou pěti desítek publikací, její práce byly citovány více než 1400krát.
- Patří k nejuznávanějším českým vědkyním, její výzkum zaměřený na auxiny může mít využití například v zemědělství.