Pelikán: V nové věznici se odsouzení ohlídají sami, lépe se pak začlení do společnosti

Interview ČT24: Robert Pelikán (ANO), ministr spravedlnosti (zdroj: ČT24)

Ulehčit vězňům návrat do života by ještě do konce roku měla takzvaná otevřená věznice. Pobyt v ní by se měl blížit životním podmínkám na svobodě. Je v zájmu všech, aby odsouzený byl po propuštění z vězení co nejlépe připraven se znovu začlenit do společnosti, řekl v Interview ČT24 ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

První otevřená věznice pro 32 odsouzených by měla vzniknout v Jiřicích na Nymbursku – bude bez mříží a bez dozorců. Vězni se podle ministra budou hlídat sami.

„Je to poslední fáze, než půjdou na svobodu. Dostanou zodpovědnost sami za sebe a my budeme jenom kontrolovat, že tam jsou a namátkově i to, že dělají, co dělat mají. Včetně testů, zda třeba neberou drogy nebo nepožívají alkohol. Ale hlídat je nebudeme, dáme jim odpovědnost za jejich vlastní chování,“ vysvětlil Pelikán.

Volně se budou pohybovat uvnitř areálu, ven z něj budou moci chodit jen v určitých případech – například do práce, a to pouze po stanovené trase. Podle ministra tak nehrozí, že by se vězni toulali po obcích. A když stanovený režim poruší, vrátí se zpět do běžné věznice.

Kdo a jak bude vězně vhodné pro pobyt v otevřené věznici vybírat, se podle Pelikána musí ještě doladit. „Nepustíme tam každého. Musí si o to sami aktivně říci a musí si to také zasloužit, předčít ostatní v dodržování povinností, aby se tam dostali. Klíčové v celém systému je spolupráce toho člověka. Musí opravdu chtít dodržovat pravidla, nemůžeme mu to vnutit,“ říká ministr.

Vězni odsouzení k delším trestům by v zařízení měli strávit poslední rok, ostatní pak půl roku. „Jsou to lidé, kteří se stejně za chvíli dostanou ven, takže na ně z hlediska práva pohlížíme jako na lidi, kteří už nejsou nebezpeční. A pokud by byli nebezpeční, tak se tam samozřejmě nedostanou,“ uklidňuje Pelikán.

„Je v zájmu nás všech, aby člověk byl schopen do nového a poctivého světa dobře vplynout. Aby nepřišel ten šok ze svobody, ve kterém pak může udělat něco nepřístojného,“ dodává ministr.  

Celý rozhovor s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem ve videu.

  • Cílem otevřených věznic je lépe začlenit trestance zpět do společnosti a zvýšit jejich samostatnost a sociální kompetence. Odsouzenci po návratu z výkonu trestu do běžného života čelí řadě obtíží, s nimiž se pojí riziko recidivy.
  • Otevřenou věznici, která vznikla v areálu jiřické věznice, tvoří čtyři budovy pro odsouzené, jedna provozní budova a malé náměstíčko. Od okolí je areál oddělen betonovou zdí s ostnatým drátem, dění je monitorované několika kamerami.
  • Celkem má prostor obývat 32 vězňů, tedy osm na každý ze čtyř obytných domů. V každém z nich budou odsouzení sdílet dvě koupelny, kuchyňský kout a jídelnu i společenskou místnost. Ložnice jsou kolejního typu po dvou. Celý dům je koncipován tak, aby co nejvíc omezil možné neshody mezi spolubydlícími. Pokoje jsou zcela identické, dokonce i s ohledem na distribuci denního světla, aby nikdo neměl pocit, že se má líp než ostatní, nebo naopak nezažíval šikanu a odstrčení na horší místo. V areálu bude i chovatelská a pěstitelská zóna, o něž se budou vězni sami starat.
  • Aby otevřená věznice skutečně fungovala jako simulace svobody, hraje zde hlavní roli maximální zodpovědnost vězňů za jejich každodenní život a vysoká míra samostatnosti. Na chod bude zpočátku dohlížet osm zaměstnanců, mezi nimiž nebudou dozorci, ale vychovatelé a psycholog.
  • Odsouzení, jimž se blíží propuštění, byli do vězení vybráni na základě výběrového řízení, do něhož se museli sami přihlásit. Následně podepsali smlouvu, jejíž porušení jakýmkoliv prohřeškem bude potrestáno návratem do klasické věznice. Počítá se, že v otevřené věznici stráví půl roku až rok v závislosti na délce odnětí svobody.
  • Systém otevřených věznic už dlouhé roky úspěšně provozují v Norsku, Finsku nebo Německu. Tamní odsouzení využívají možnosti pozvolného návratu zhruba v pětině případů.

Uložit

Vydáno pod