Sestry stále chybí. V nemocnicích příliš nepomohlo ani zvýšení platů

V tomto čísle se skrývá i osud Daniely Chovanečkové, která opustila práci v nemocnici před dvěma lety - kvůli nízkému výdělku, ale i pocitu, že si tam její práce neváží. „Že jsem opustila zdravotnictví, to mě mrzelo tak rok, cítila jsem to jako zradu,“ zmiňuje Chovanečková.

Většina nemocnic v Praze i krajích počítá chybějící sestry na desítky. Například v Motole jde až o 90 míst, v karlovarské nemocnici dokonce o 150. Ministr Miloslav Ludvík proto chystá další motivační změny.

„My posílíme sestry, které jsou ochotny dělat v třísměnném nebo nepřetržitém provozu. Od července budou mít více o 2000 korun hrubého… Druhá věc je, že trochu změkčíme podmínky pro vzdělávání,“ dodal Ludvík.

V současné době mají sestry všechny potřebné kompetence po sedmi letech studia. Nově by jim po maturitě stačil jen jeden další rok. Podle odborů by pomohla i jednotná platová tabulka - teď se výdělky sester v krajských a státních nemocnicích liší o tisíce korun.

Výdělky sester se samozřejmě liší podle místa, kde pracují. V roce 2015 si všeobecná sestra ve státní nemocnici vydělala v průměru necelých 31 tisíc. Její kolegyně v krajských nebo soukromých zařízeních dostala o téměř pět a půl tisíce méně. Právě proto chtějí odbory jednotnou platovou tabulku, což ale odmítají zaměstnavatelé i ministr zdravotnictví.

 Od roku 2015 dostali lékaři a sestry už dvakrát přidáno – v loňském roce konkrétně o 5, letos pak o 10 procent k tarifnímu platu. Takový růst ale musí striktně dodržet jen státem řízené nemocnice (například fakultní). Právě v krajských nebo soukromých proto výdělky rostou pomaleji.

S novým systémem kratšího vzdělání, od kterého si ministerstvo slibuje, že sestry dostane do praxe rychleji, však nesouhlasí Česká asociace sester. „Příčina nedostatku sester skutečně není ve vzdělávání, tudíž nám to mnoho nových sester nepřinese,“ zmínila před časem prezidentka Martina Šochmanová.