Komiks nahlíží za okna dětských domovů, zatímco poslanci chtějí umísťování změnit

Události ČT: Lidé z dětských domovů vytvořili komiksy o svém životě (zdroj: ČT24)

Komiksy z edice Nejisté domovy ukazují, jak vypadá život v dětském domově. Vytvořili je lidé, kteří mají s ústavní výchovou vlastní zkušenost. Vznikly přitom v době, kdy se někteří poslanci snaží změnit rozhodování o umísťování nezletilých do ústavní péče.

Michalovi bylo osm měsíců, když ho soud odebral matce a umístil do kojeneckého ústavu. Dětský domov opustil ve dvaceti letech. O svém životě teď vytvořil komiks, a to spolu s dvěma dalšími vrstevníky, kteří sdílejí podobný osud. „Je důležité sdělit příběhy dětí z ústavů, včetně toho mého ve formě, která bude celistvá,“ říká Michal.

V komiksu o sobě zveřejnil i dokumenty od sociálních pracovnic, vychovatelů a psychologů. Díky nim Michal zjistil, že údajný nezájem matky o jeho výchovu není až tak pravdivý.

Obrázek z komiksu edice Nejisté domovy
Zdroj: ČT24

„Ředitelka dětského domova tvrdí, že moje máma mě nenavštěvovala často, a pak tam jsou jiné zprávy, ve kterých ta samá ředitelka, případně sociální pracovnice píšou, že za mnou chodí na návštěvy příliš často,“ přiblížil.

Skupina poslankyň chce změnit způsob rozhodování o ústavu

Michal vystudoval vysokou školu a je spolupředsedou organizace Vteřina poté. Staví se proti návrhu skupiny poslankyň, aby o tom, v jakém konkrétním dětském domově skončí dítě, znovu rozhodovaly diagnostické ústavy.

Podle jedné z navrhovatelek změny Heleny Válkové (ANO) má ale opatrovnický soud poměrně dost dlouhé lhůty a je zavalený velkým množstvím případů. „Nerozhoduje pružně, promptně a odborně o tom, jaké zařízení je pro dítě nejvhodnější,“ míní.

Podle návrhu by soud rozhodoval i nadále o odebrání dítěte z rodiny a jeho umístění do ústavu, ale na nich by bylo určit, do jakého.

Opatrovnický soud má poměrně dost dlouhé lhůty, v některých případech velmi dlouhé, je zavalený velkým množstvím případů.
Helena Válková
poslankyně a jedna z navrhovatelek změny

Návrh má však odpůrce i mezi politiky. „Mělo by být právo, aby o změně jeho bydliště, třeba najednou to dítě musí chodit do jiné školy, zase rozhodnul soud, a ne jen velice úzká skupina lidí, která si z jednoho ústavu přehazuje děti do ústavu jiného,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Podle další navrhovatelky Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je nejlepším zájmem dětem okamžitě pomoci, ale toho se teď nedostává.

Klára Šimáčková Laurenčíková z vládního Výboru pro práva dítěte ale vidí tento argument jako lichý. „Měli bychom spojit síly k tomu, aby se situace v opatrovnickém soudnictví rychle zlepšila, aby došlo k posílení opatrovnických soudců,“ podotkla.

Poslankyně návrh předložily už loni, sněmovna ho zamítla. Teď ho zkoušejí prosadit znovu, nicméně není jisté, jestli se návrh do podzimních voleb vůbec dostane na program jednání.

Vydáno pod