Vláda řešila hackerský útok. Sobotka chce vznik specializovaného úřadu pro kybernetickou bezpečnost

Zprávy: NBÚ posílí spolupráci s ministerstvy (zdroj: ČT24)

Vláda na středečním jednání projednávala zprávu o hackerském útoku na ministerstvo zahraničí. Podle premiéra Sobotky dostaly Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) i jednotlivá ministerstva úkoly k posílení prevence a bezpečnosti. Premiér chce také v parlamentu urychleně prosadit vznik samostatného úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který by se měl vydělit z NBÚ.

„Chceme, aby NBÚ poskytoval ministerstvům a úřadům silnou metodickou podporu a pomoc, aby NBÚ byl v intenzivním kontaktu s informatiky na ministerstvech,“ uvedl po jednání Sobotka. 

Premiér chce také rychle pracovat na tom, aby přes zákonodárce prošel vznik Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který by se měl vydělit z NBÚ.

O oblast kybernetické bezpečnosti se od února stará dosavadní ředitel NBÚ Dušan Navrátil, jehož místo v čele instituce převzal Jiří Lang. Oba byli přizváni i na středeční jednání vlády, dorazil i ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.

Podle Zaorálka bylo propouštění v IT odboru chybou

Útok hackerů na ministerstvo zahraničí oznámil Zaorálek minulé úterý s tím, že ale neunikly žádné tajné informace. Útočníci pronikli do e-mailových účtů některých zaměstnanců resortu včetně ministrovy schránky a účtů některých náměstků.

Zaorálek na brífinku citoval experty, podle kterých byl útok natolik sofistikovaný, že ho musel spáchat jiný stát. Svým charakterem prý připomínal útok na internetový sytém Demokratické strany v USA.

Ve středu k tomu ministr zahraničí dodal, že se vyšetřování hackerského útoku vede na všech možných frontách. „Šetří to zpravodajské služby, NBÚ, já jsem podal trestní oznámení na policii,“ řekl. V současnosti je podle něj těžké prognózovat, jestli se podaří získat dost důkazů.

Chybou podle něj bylo, že resort v minulých letech v rámci propouštění zredukoval odbor informačních technologií, který je nyní složité znovu rozšířit.

Ministr zahraničí také odmítl, že Česko by bylo pro hackery nezajímavou zemí. „Je to zbytečné sebepodceňování. Jsme státem, který nutně vyvolává pozornost, jsme členy Evropské unie, NATO. Celá řada informací, které se tady zpracovávají, zajímá kdekoho,“ uvedl Zaorálek. Aktuální útok byl podle něj závažný.

Prezident Miloš Zeman totiž minulý týden řekl, že útok hackerů na ministerstvo zahraničí nepovažuje za nebezpečný. Česko podle něj jako malá až střední země není objektem extrémního zájmu velmocí.

Výbor zpřísnil novelu o Vojenském zpravodajství

Ve středu jednal také sněmovní výbor pro bezpečnost, který doporučil schválit novelu o Vojenském zpravodajství. Ta upravuje kybernetickou obranu České republiky. Jeho členové znění odsouhlasili i s pozměňovacím návrhem, který vypracoval úřad vlády. Ten podle šéfa výboru Romana Váni (ČSSD) novelu zpřísňuje a přináší pojistky, aby nebylo narušeno soukromí uživatelů internetu. „Podle nové definice by Vojenské zpravodajství mohlo sledovat pouze takzvaná metadata, tedy v zásadě informace o datech,“ dodal Váňa.

Proti zákonu se totiž zvedla kritika, panují obavy, že by se Vojenské zpravodajství dostalo i k obsahu komunikace na webu, i když to šéf Vojenského zpravodajství odmítá. Součástí zákona je totiž i nařízení, podle kterého by Vojenské zpravodajství dostalo možnost připojit k zařízením provozovatelů sítí elektronické komunikace své vlastní „technické prostředky kybernetické obrany“.

Norma předpokládá, že v případě krajní situace by zpravodajci mohli přistoupit i ke kybernetickému protiútoku. 

Vydáno pod