Do vedení nového úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran navrhl Senát politologa a sociologa Jiřího Navrátila z Masarykovy univerzity a brněnského úředníka Tomáše Hudečka. Dalším vybraným kandidátem je bývalý poslanec ODS František Sivera. Ze dvou adeptů, které nominoval prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala, ale žádný ani na druhý pokus nedostal dostatek senátorských hlasů. Senátní volby jsou ale pouze předvýběrem, konečné jmenování vedení úřadu je v rukou prezidenta.
Do vedení úřadu pro dohled nad stranami navrhl Senát politologa a úředníka
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran vznikl k 1. lednu. Česko patřilo k posledním zemím Evropské unie, kde podobná instituce chyběla. Zatím ale existuje jen po právní stránce. Až do stávající senátní schůze se totiž podařilo vybrat pouze jeho předsedu, kterým se stal bývalý náměstek šéfa Státního pozemkového úřadu Vojtěch Weis.
Předsedu doplní ještě čtyři členové úřadu, které prezident vybere z kandidátů Senátu. Tomu je navrhuje prezident NKÚ, sněmovna a jednotliví senátoři. Navrátil, kterého za sněmovnu navrhla ČSSD, i Hudeček, jehož navrhl předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar, dostali v prvním kole volby 51 hlasů ze 76 odevzdaných. Siveru nominovala za sněmovnu ODS. Kala senátorům neúspěšně navrhoval svého tajemníka Michala Pletichu a předsedu sdružení Oživení Martina Kameníka.
Instituce se sídlem v Brně má mít na starosti kontrolu financování politických stran, což dosud náleželo sněmovnímu kontrolnímu výboru, i dodržování přijatých finančních limitů pro volební kampaně. Hlavní agenda v podobě posuzování výročních finančních zpráv připadne úřadu v dubnu 2018, dokdy musí politické strany a hnutí předložit zprávy za předchozí rok. Za loňský rok ještě strany prověří sněmovní kontrolní výbor.
Finančí dar jen do tří milionů
Vznik nové instituce jde ruku v ruce s nově stanovenými limity na dary politickým stranám, i novými pravidly výdajů na kampaně. Politické strany a hnutí mohou od letošního roku například za kampaň pro volby do sněmovny utratit maximálně 90 milionů korun. Omezení se budou týkat většiny voleb. Poprvé se nový model uplatní před hlasováním o novém složení sněmovny v říjnu.
Strany také od letošního roku musí mít povinně transparentní účty a případné úvěry mohou čerpat jen u bank. Finanční dary od jednoho dárce (fyzické či právnické osoby) pak nesmí ročně překročit tři miliony korun. To se citelně dotklo i předsedy ANO Andreje Babiše, který před posledními parlamentními volbami svému hnutí daroval téměř 30 milionů korun.
Loni hrozil konec 81 stranám a hnutím
Loni sněmovna navrhla pozastavit činnost 81 politických stran a hnutí, protože podaly neúplnou výroční finanční zprávu, případně ji nepodaly vůbec. Mezi subjekty, kterým navrhovala pozastavit činnost, bylo i hnutí Svoboda a přímá demokracie vedené Tomiem Okamurou. To později údaje doplnilo. Pozastavení činnosti hrozí kvůli neúplným zprávám například i Národní demokracii Adama B. Bartoše.