Rok 2016 zdaleka nepřinesl jen volbu Donalda Trumpa nebo referendum o brexitu, tedy události z kategorie těch nejpodstatnějších v globálním pohledu. Připomněli jsme si také 700 let od narození Karla IV., sportovní i nesportovní veřejnost se naposledy rozloučila se sedminásobnou olympijskou vítězkou Věrou Čáslavskou. A po 130 letech ožily v animovaném filmu nejen obrazy, ale celá epocha Vincenta van Gogha. Redakce webu ČT24 nabízí výběr témat, která přinesl končící rok a která podle nás stojí za to připomenout.
Karel IV., zahalené muslimky a 60 tisíc obrazů Vincenta van Gogha
Karel IV. byl nejen schopný panovník, jenž zvelebil české země a učinil z nich centrum císařské moci, ale také pragmatický vladař, který nastavil svůj veřejný obraz tak, že ho respektujeme až dodnes. V květnu uplynulo 700 let od jeho narození. Profil panovníka a jeho vládnutí zpracoval Vratislav Maňák.
A u Karla IV. ještě zůstaneme. Jak to vypadá v pokladnici korunovačních klenotů na hradě Karlštejně, tedy v kapli svatého Kříže, zdokumentoval fotograf Jan Langer. Patnáct metrů dlouhou a devět metrů širokou kapli zdobí zlaté křížové klenby s kosmickými motivy. Obklad stěn tvoří leštěné polodrahokamy z Podkrušnohoří a především 129 deskových maleb světců, papežů a panovníků, které vytvořil císařův dvorní malíř Mistr Theodorik.
Ruská vládní strana Jednotné Rusko získala v zářijových parlamentních volbách drtivou většinu křesel ve Státní dumě. Politické uskupení založené na podporu prezidenta Vladimira Putina tak má v příštích letech zajištěnu bezprecedentní moc. Prosazovat ústavní změny může prakticky neomezeně. Pohled na situaci v Rusku a na tamní volební systém včetně jeho úprav před zářijovým hlasováním připravila Petra Hosenseidlová.
Nejteplejší rok v historii měření teplot
Rok 2016 byl velmi pravděpodobně nejteplejším od doby, co existují záznamy. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO). Po letech 2014 a 2015 se tak rekord přepíše už potřetí za sebou. Globální teplota byla tento rok o 1,3 °C vyšší než na konci 19. století. Vůbec nejteplejší bylo první pololetí, kdy byly všechny měsíce rekordně teplé.
Vědci také zaznamenali rovnou dva nejteplejší měsíce za celou dobu, co se teploty celosvětově měří – byly jimi červenec a srpen. Jak navíc upozornil ve svém článku Daniel Tichý, místo klimatického jevu El Niño přichází jeho protějšek, La Niňa.
„Zapřísahala jsem se, že se už nikdy nevzdám, že budu vždycky bojovat až do konce, do posledních sil.“ Tento slib si dala gymnastka Věra Čáslavská poté, co na mistrovství světa v roce 1966 narazila na velkou sovětskou rivalku Natašu Kučinskou. Ta ji tehdy připravila nejen o zlaté medaile, ale na krátkou dobu i o přízeň publika. Dva roky před okupací Československa mohla mladá gymnastka stěží tušit, že „boj až do konce“ nebude muset svádět jen na koberci pro prostná.
Věru Čáslavskou, která zemřela na konci srpna ve věku 74 let, provázely bojovnost a odpor se podvolit celým životem. Byla nejlepší gymnastkou své doby, sedminásobnou olympijskou vítězkou. Podepsala Dva tisíce slov. Bojovala s těžkými depresemi poté, co po potyčce se synem Martinem zemřel její bývalý manžel Josef Odložil. Na dlouhé roky se stáhla do ústraní a žila v domě s pečovatelskou službou.
Odvahu k návratu na veřejnost našla až v roce 2009, dvacet let po sametové revoluci. A když onemocněla zákeřnou nemocí, nevzdala se a bojovala až do konce. Profil Věry Čáslavské zpracovala Petra Bahounková.
Všichni sympatizující mudlové a nečarové, kteří se už smířili s odchodem Harryho Pottera, dostali od Joanne Rowlingová novou kouzelnickou fantasy jako úžasný dárek skoro pod stromeček. Je to svět newyorské čarodějné komunity, která žije v utajení, maže paměť na potkání a hlavně nesnáší neregistrované kouzelníky, jako je Mlok Scamander. Těmito slovy zahájil Michal Šobr svou recenzi filmu Fantastická zvířata a kde je najít.
Vyděláváme o dva tisíce víc než v roce 1990
Výplatní páska před 25 lety a dnes: Po očištění od inflace mají Češi v peněžence o dva tisíce víc. V roce 1990 jsme si totiž přišli v průměru na zhruba 3300 korun, v roce 2015 už se výdělky vyšplhaly na více než 26 tisíc. Analýzu skutečných příjmů zpracovala Nikola Reindlová.
Z železniční stanice Praha-Bubny odjel 16. října 1941 první židovský transport A s tisícovkou mužů, žen a dětí do ghetta v polské Lodži. Přežilo z něj 24 lidí. V letech 1941 až 1945 pak bylo deportováno téměř padesát tisíc Židů na smrt. Jednou z posledních pamětnic je i akademická malířka paní Helga Weissová-Hošková, která na své osobní zážitky z transportů, židovských ghett a koncentračních táborů vzpomínala ve fotoreportáži Jana Langera.
Jak se žije a hlavně vládne ve středoasijských postsovětských republikách? Impulsem k pohledu do tohoto regionu byla smrt prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova na začátku září.
Vůdce středoasijských republik vyšvihly na vrchol pohnuté doby sovětského zániku, politicky však vzývají hlavně stabilitu. Spojuje je autoritářský přístup, vysoká popularita obyvatel i živení moci díky zásobám plynu. Článek o regionu, kterého si česká média příliš často nevšímají, zpracoval Jan Šilhan.
Sto malířů rozhýbalo obrazy Vincenta van Gogha
V polském Gdaňsku letos dokončovali unikátní celovečerní film o malíři Vincentu van Goghovi - Loving Vincent (S láskou Vincent). Jako první na světě je celý vymalován pomocí olejových barev, divák uvidí přes 60 tisíc originálních ručně zpracovaných obrazů.
Jednotlivé scény přímo vycházejí z děl van Gogha. Bezmála sto malířů prošlo intenzivním školením, aby dokázali malovat přesně ve stylu holandského mistra. Článek o originální metodě vzniku filmu zpracoval Jan Hřídel.
Závazek vůči NATO ohledně výdajů na obranu plní jen pět členských států. Koncem roku kvůli tomu zazněla kritika od Donalda Trumpa i dosluhujícího amerického prezidenta Baracka Obamy. Částky na obranu státy zvyšují či snižují zejména s ohledem na bezpečnostní situaci. Kvůli obavě z Ruska například posílily rozpočet pobaltské státy. Rusko patří mezi země, které dlouhodobě do obrany hodně investují. Jak jsou na tom státy NATO, Rusko nebo Čína s výdaji na obranu, analyzovala Irena Dolejší.
Zahalování odlišovalo urozené ženy od prostovlasých otrokyň či prostitutek
S teroristickými útoky a migrační krizí se ze šátků muslimských žen stal pro řadu Evropanů symbol nežádoucí jinakosti a nesrozumitelné tmářské tradice. Zahalování přitom mnohé vyznavačky islámu vnímají jako nedílnou součást své kulturní i genderové identity, šátky a závoje do ženských šatníků navíc nevnesl islám. Ten jen při svém vzniku v sedmém století absorboval zvyky a rituály, které na Blízkém východě platily už dříve.
Například už mezopotámské zákonodárství přesně stanovovalo rozdíl mezi prostovlasou otrokyní či prostitutkou a svobodnou a urozenou ženou, kterou měl halit závoj coby znak vznešenosti a nedotknutelnosti (na rozdíl od konkubíny). Pokrývka hlavy byla ve starověku nezbytná také mezi Židy, z obdobných důvodů jako v Asýrii: prostovlasé ženy šlo zaměnit za prostitutky. A s cudným zahalením pracovalo také rané křesťanství.
Jak to je se zahalováním muslimských žen podle různých výkladů koránu a jaké jsou v tomto směru trendy v posledních desetiletích, shrnul ve svém textu Vratislav Maňák.
Téměř o desetinu svého hrubého domácího produktu přijde ročně Česko kvůli odlivu peněz do zahraničí. Podle analýzy Českého statistického úřadu a Eurostatu přichází Česká republika o nejvíce peněz ze všech států Evropské unie. Co to pro Česko znamená? A proč vlastně „chudneme“ na úkor zahraničních firem? Odpovědi hledala v březnu Alžběta Vejvodová.
Kreml a Tom Cruise v Praze
Praha si už zahrála Curych, Budapešť i ruskou metropoli. Do pražských ulic umístili Kreml tvůrci čtvrtého dílu Mission: Impossible. Ti jako jedni z mnoha využili filmové pobídky, které stát nabízí zahraničním filmařům. Snímek s Tomem Cruisem byl zároveň jedním z nejvýdělečnějších, které se v České republice natáčely. A premiér Bohuslav Sobotka se na jaře při návštěvě v USA snažil nalákat do Čech ještě více amerických filmařů. Pohled na to, jak se v Česku natáčejí zahraniční filmy, zpracoval Adam Fiala.
Teror změnil tvář Francie. Ve městech hlídkují kromě policistů i vojáci se samopaly a lidé si museli zvyknout, že se bez kontroly nedostanou ani do obchodních center. Teroristé zanechali jizvy na každodenním životě země a její obyvatelé se učí žít ve strachu z dalších masakrů.
Změnil se i pohled části tamní společnosti na muslimy, kteří čelí narážkám, ať se „vrátí domů“. Tragickými událostmi utrpěl rovněž cestovních ruch, který je pro ekonomiku nejnavštěvovanější země světa velmi důležitý. Situaci ve Francii ve svém článku popsala Tamara Kejlová.
Již přes 500 let provázejí lidskou společnost uhrančivé vize jednoho umělce o peklu a ráji, o hříchu a trestu, radostech i strastech, o životě pozemském, nebeském i pekelném. Od dob svého vzniku vyvolávají rozporuplné pocity. Někoho děsí, u jiného vzbuzují úzkost, u dalšího pokoru a u všech dohromady obdiv, protože je stvořil jeden z největších malířů všech dob - Hieronymus Bosch. Recenzi výstavy k 500. výročí umělcova úmrtí, pod názvem Hieronymus Bosch - Vize génia, napsala v dubnu Marie Třešňáková.