Nový ministr zdravotnictví Ludvík škrtá funkce. Dvě náměstkyně končí

Brífink Miloslava Ludvíka k systematizaci míst a neziskovým nemocnicím (zdroj: ČT24)

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) po týdnu uspěl a vláda už tentokrát schválila jeho návrh na omezení počtu náměstků. Na ministerstvu tak skončí Lenka Ptáčková Melicharová a Lenka Tai Koláříková, přestože spadají pod služební zákon. Ludvík navrhoval změny už na minulém jednání vlády jako čerstvě jmenovaný ministr, ministři za ANO a KDU-ČSL ale vyjadřovali pochyby, zda to neodporuje právě služebnímu zákonu.

Ludvík zdůraznil, že postupuje podle služebního zákona: ruší nadbytečné vedoucí pozice a odstraňuje duplicitní rozhodování u některých agend. Struktura ministerstva se vrací s výjimkami politických náměstků a státního tajemníka do podoby na začátku roku 2015, uvedl v tiskové zprávě.

„Analýza ministerstva vnitra zařadila ministerstvo zdravotnictví mezi služební úřady s nejnižším průměrným počtem řadových zaměstnanců na jednoho vedoucího. Vítám, že tuto změnu lze uskutečnit pro lepší chod státní správy,“ doplnil ministr. Obě odvolané náměstkyně ale označily systematizaci za účelovou.

Ludvík celkem navrhuje změny na osmi postech, které podléhají služebnímu zákonu. „Pro představu, na ministerstvu je takových míst sto,“ řekl během minulého jednání vlády nejvyšší státní úředník Josef Postránecký. Ministr musel získat souhlas do konce roku, od 1. ledna totiž už nebude možné počet náměstků měnit, a to až do konce roku 2017.

Miloslav Ludvík zdůvodňoval změny počtu náměstků „racionalizací a zefektivněním činností“. Počet osmi odborných náměstků považuje za příliš vysoký. „Nejde o to, že by se někdo vyhazoval. Spíše se restrukturalizuje. V této chvíli máme dvě úřednice, které jsou asi plně kvalifikovány pro státní službu kdekoliv jinde, a bude jim, předpokládám, nabídnuta podobná pozice,“ řekl Ludvík na brífinku. Podle něj je teď na vrchním státním úředníkovi Josefu Postráneckém, aby jim našel uplatnění.

  • Podle služebního zákona nemůže ministr bez vážného důvodu odvolat úředníka, kterého norma chrání. Jednou za rok ale může navrhnout takzvanou systemizaci svého úřadu, s ní ale musí souhlasit celá vláda.
  • V roce 2016 například kabinet schválil změny v resortu zahraničí. Tam zanikla pozice generálního sekretáře a naopak přibyl jeden politický náměstek. Příští rok ubude náměstek na ministerstvu zemědělství – místo bylo zrušeno po sloučení dvou do té doby samostatných sekcí.

Postránecký už po minulém jednání vlády tvrdil, že je návrh ministerstva v souladu se zákonem o státní službě. Systemizace podle něj změny jednou ročně umožňuje navzdory služebnímu zákonu. Podle zákona existuje pak ještě jedna možnost změn na těchto postech, a to při změně působnosti ministerstva, uvedl Postránecký.

„Vláda má konečné slovo při schvalování systemizace a jejím úkolem je stanovit optimální počet služebních míst na jednotlivých úřadech,“ dodal nejvyšší státní úředník. 

Dolejší: Náměstci ministra by neměli spadat pod služební zákon

Podle Postráneckého je na některých ministerstvech náměstků skutečně příliš, a tak jsou Ludvíkovy kroky oprávněné. „Jsou ministerstva, kde byl dříve poloviční počet náměstků, a přitom se jejich agenda nezměnila. Takže snížení by někde bylo na místě,“ míní.

Podle redaktora serveru Seznam Zprávy Václava Dolejšího by tímto způsobem mohlo v budoucnu docházet k výměnám konkrétních lidí. „Sice to bude složitější byrokratická cesta, ale myslím, že je to správně. Ministr nemůže přijít do úřadu a spolupracovat s lidmi, se kterými si nerozumí,“ řekl.

Náměstci ministra by podle něj pod služební zákon vůbec neměli spadat, jelikož se jedná o osoby, se kterými neustále úzce spolupracuje.

Události, komentáře s Josefem Postráneckým a Václavem Dolejším (zdroj: ČT24)