Vláda odložila projednávání zákona o neziskových nemocnicích, ve které by se měly proměnit současné státní špitály. Řadu výhrad k normě totiž vzneslo hnutí ANO, podle kterého není jasné, jak by se nemocnice podléhající nové legislativě vybíraly.
Vznik neziskových nemocnic se odkládá, ANO chce vědět, jak by se vybíraly
O zákoně o neziskových nemocnicích se mluví několik let, současná vláda má tento závazek v koaliční smlouvě. Norma, kterou vypracovalo ministerstvo zdravotnictví, zavádí novou právní formu neziskových nemocnic. Na tu by měly být od 1. ledna 2018 převedeny tři desítky lůžkových zařízení, která jsou dnes státními příspěvkovými organizacemi a jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví.
Resort dostal k návrhu v uplynulých týdnech asi 370 připomínek, některé z nich úřad nepřijal, a norma tak šla k aktuálnímu projednávání ve Strakově akademii s rozpory – a vysloužila si kritiku od ministrů za hnutí ANO.
Kritika z ANO
Podle ministerstva spravedlnosti vedeného Robertem Pelikánem není nutné zavádět novou právní formu neziskové nemocnice. Ministerstvo financí tvrdí, že převedení jen části nemocnic na neziskové je diskriminační a narušuje rovné postavení poskytovatelů a konkurenční prostředí.
Babišův úřad nesouhlasí ani s povinností pojišťoven uzavřít s nemocnicemi smlouvy. Podle šéfredaktora Zdravotnického deníku Tomáše Cikrta právě ve smlouvách s pojišťovnami leží jádro sporu. „Další aspekt říká, že ministerstvo zdravotnictví schvaluje, která nemocnice se může stát neziskovou. Tyto dva aspekty převracejí naruby dosavadní systém zdravotního pojištění, kde byly pojišťovny tím, kdo tvoří síť nemocnic. Toto se obrací, stává se jím stát,“ uvedl.
Jaký model je ten správný?
Výhrady k zákonu měla i Legislativní rada vlády, která návrh doporučila neschválit. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) na Twitteru potvrdil, že zákon z dnešního programu kabinetu stáhl. „Prodiskutujeme jej a opět předložíme co nejdříve. Je to nadále priorita,“ uvedl.
Hlavním důvodem byl právě negativní postoj vládních legislativců k právnické novince neziskových nemocnic. Podle Ludvíka legislativci navrhovali využít jiné právní modely: obchodní společnost nebo takzvaný veřejný ústav. Ani jedna z těchto možností se ale novému ministrovi nezamlouvá.
Obchodní společnost (s. r. o nebo a. s.) podle něj nezaručuje, že nemocnice nepůjdou zprivatizovat; zabránění prodeje je přitom jednou z hlavních sociálnědemokratických ambicí. Model veřejného ústavu pak Ludvík označuje za stejně nevyzkoušený jako ministerstvem navrhovaný koncept. „Pokusím se připomínky vypořádat, největší problém asi bude včlenit tuto novou právnickou osobu do právního řádu. Ale určitě se pokusím tento materiál znovu předložit na jednání vlády,“ řekl.
Brífink Miloslava Ludvíka k systematizaci míst a neziskovým nemocnicím (zdroj: ČT24)
Babiš doufá, že už se návrh znovu neobjeví
Andrej Babiš však doufá v to, že už Ludvík se zákonem znovu nepřijde. „Je to komický návrh, materiál dosáhl snad rekord v rozporech,“ řekl novinářům s tím, že vůbec nechápe nápad nemocnice vyčleňovat. Sama podstata myšlenky je podle něj nenormální. Neumí si představit kompromisní řešení, které by ANO podpořilo. „Potřebujeme konečně koncepci našeho zdravotnictví,“ dodal.
Arnoštová: Soukromá zařízení negarantují poskytování veškeré péče
Někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) jako jeden z hlavních hostů pořadu Devadesátka uvedl, že TOP 09 nevadí samotný zákon, ale některé jeho detaily. Jako příklad uvedl nejasný výběr nemocnic, které by měly přejít na neziskové.
Podle náměstkyně ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Lenky Tesky Arnoštové (ČSSD) by se změna týkala asi 70 poskytovatelů zdravotnických služeb. „Počítali jsme, že by na neziskové přešly zejména fakultní nemocnice, psychiatrické léčebny, léčebné ústavy a léčebny pro dlouhodobě nemocné,“ uvedla.
Právě rozsah zákona je podle Hegera dalším z problémů, protože nemocniční síť u nás není optimální. „Nemáme ujasněno, jak má vypadat nemocniční síť a jaká je v ní pozice malých nemocnic,“ míní.
90’ ČT24 - Nemocnice jako neziskové společnosti? (zdroj: ČT24)
Hlavní výhodu neziskových nemocnic před soukromými vysvětlila Arnoštová tak, že soukromé nemusí nabízet pacientům veškerou potřebnou péči, zatímco neziskové ano. „Zájmem například akciové společnosti je mít z poskytované služby největší zisk. Bude poskytovat obory, které jsou lukrativní. Problém je v tom, že do této hry přichází pacient, který chce péči. Nezisková nemocnice poskytne i tu neziskovou,“ řekla a jako příklad nevýdělečných oborů uvedla LDN nebo péči o dlouhodobě nemocné.
Zákon by měl také zřídit v nemocnicích správní radu, která by se spolu s jejími řediteli starala o finance. Tuto změnu by uvítala ředitelka Nemocnice na Bulovce Andrea Vrbovská: „Zákon poskytne nemocnici širší možnosti v rozhodování o financích. Správní radě a vedení nemocnice uvolní ruce i v získávání prostředků na to, aby se mohlo pořídit nové vybavení a zkvalitnila se péče.“