Nemají příliš rádi školu a neradi se učí matematiku i přírodovědu. Takový je výsledek dotazníkového výzkumu, který proběhl v rámci testování TIMSS 2015 ve čtvrtých třídách základních škol. Neoblíbenost školy je u českých čtvrťáků dokonce největší ze všech zemí, které se testování zúčastnily.
Škola není pro české čtvrťáky milovaným místem
Ke škole má v Česku pozitivní vztah 68 procent žáků čtvrtých tříd, což je nejmenší nadšení pro vzdělání ze 49 srovnávaných zemí. Mezinárodní průměr byl 86 procent. Znamená to, že se vztah českých dětí ke škole zhoršuje, při testování v letech 2007 a 2011 byla obliba školy vyšší. Čeští žáci také cítí jen malou sounáležitost se školou. Pouze polovina žáků pociťuje vysokou sounáležitost, méně jich je jen v Japonsku a Polsku.
Obzvláště potom nemají čeští žáci rádi matematiku a přírodovědu. Matematiku se velmi rádo učí 35 procent žáků, naopak nerada se ji učí čtvrtina dětí. Přírodovědu se velmi rádo učí 44 procent dětí, nerado ji má 18 procent. V mezinárodním srovnání je to u obou předmětů podprůměrné nadšení. „Čeští chlapci mají matematiku o trochu raději než dívky, v případě přírodovědy je tomu naopak, mají ji raději dívky,“ upřesnila Česká školní inspekce, která výsledky zpracovávala.
Nejen že se české děti ve srovnání se zahraničními vrstevníky nerady učí matematiku a přírodovědu, navíc málo věří svým schopnostem v obou předmětech. V matematice je velmi sebejistých necelých 30 procent chlapců a méně než 20 procent dívek. Nejistotu naopak cítí zhruba čtvrtina chlapců a třetina dívek. V přírodovědě je velmi sebejistá asi třetina žáků, rozdíly mezi dívkami a chlapci není výrazný. Velmi nejistých je 19 procent dívek a 24 procent chlapců.
Sebedůvěra ani obliba obou předmětů, kterých se testování TIMSS týkalo, však neodpovídá výsledkům. V matematice i přírodovědě dosáhli čeští žáci nadprůměrných výsledků. V matematice měli srovnatelné výsledky s malými Bulhary a Kypřany, kteří přitom v dotazníku projevili největší sebejistotu. V přírodovědě mají velkou sebejistotu také děti z Turecka, které za českými znatelně zaostaly.
Do šetření TIMSS 2015 se zapojilo 159 škol a více než pět tisíc jejich žáků ze čtvrtých ročníků. Doplňkové dotazníky vyplňovali také jejich rodiče, přibližně 350 učitelů a ředitelé všech škol, aby test zohlednil také podmínky v rodinách a ve školách.