Místo toho, aby soudci trestali viníky zejména odnětím svobody, chce předseda Nejvyššího soudu (NS) a nejvyšší státní zástupce (NSZ), aby udělovali více peněžitých trestů. Podle statistik totiž tento alternativní postih využívají jen ve čtyřech procentech všech případů. Nejvíce by jej měli podle NS a NSZ používat při trestání pachatelů, kteří se dopustili zpronevěry anebo korupce a obohatili se.
NS a nejvyšší státní zástupce chtějí, aby soudci častěji využívali peněžité tresty
NS a nejvyšší státní zástupce chtějí zvýšit podíl peněžitých trestů (zdroj: ČT24)
Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je peněžitý trest pro každého, kdo zná cenu peněz, kdo si je musel vydělat anebo se o ně zasloužit, efektivní. A bude efektivnější než výkon trestu odnětí svobody. Upozornil ale, že je nutné, aby soud znal příjem viníka a výši jeho majetku, aby byl přiměřený. „Když to bude trest 20 tisíc pro někoho, kdo vydělává 15 tisíc, tak to bude docela dost. Když to bude pro někoho, kdo vydělává čtvrt milionu, tak je to směšné,“ vysvětlil Zeman.
Brífink NS a nejvyššího státního zástupce k peněžitým trestům (zdroj: ČT24)
Nutné je zajistit i vymahatelnost peněz
Nejčastěji české soudy udělují peněžité tresty viníkům dopravních nehod. Celkově v České republice si takový rozsudek vyslechlo 3800 lidí a z nich právě 2500 těch, kteří se provinili v oblasti dopravy. NS a NSZ ale požadují, aby peněžitými tresty byli potrestáni i pachatelé závažnějších trestných činů.
Právě v případech, kdy se u nich navíc obohatili, by takové potrestání bylo podle nich více efektivní než vězení. Chtějí také, aby se peněžité tresty dávaly jako alternativa u lehčích trestných činů, jako je například neplacení výživného a podobně.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal na tiskové konferenci uvedl, že je nutné ale také dohlédnout na to, aby byly peníze uhrazeny, protože jinak dochází k tomu, že pachatelé opět končí ve vězení a využití alternativního postihu se tak míjí svým účinkem. „Statistiky nám ukazují, že počet nepodmíněných trestů při prvotním udělování klesá, nárůst vězňů je ale způsoben neúčinným výkonem alternativnách trestů,“ vysvětlil Šámal.
Podle trestního zákoníku může soud uložit takový typ trestu, pokud se pachatel snažil anebo získal pro sebe nebo pro jiného úmyslně majetkový prospěch. Dále, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, viníkovi a jeho poměrům není nuté uložit jiný trest. V neposlední řadě jej soudce může využít v případě, že zákon jeho uložení za spáchaný čin dovoluje anebo ho ukládá za přečin a vzhledem k jeho povaze, závažnosti a pachateli neukládá současně nepodmíněný trest odnětí svobody.
Peněžité tresty by pomohly věznicím i státu
České věznice jsou nyní přeplněné. Aktuálně je v jejich prostorách 20 600 míst a odsouzených je 22 500. Jeden den jednoho vězně vyjde stát na 1150 korun. Peněžité tresty by tak nepomohly jen věznicím, ale také státní pokladně. „Jsme si vědomi toho, že máme na sto tisíc obyvatel jeden z nejvyšších indexů vězněných osob,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu.
Inspirovat by se mohly české soudy v mnoha zemích. „V peněžitých trestech česká republika pokulhává,“ potvrdil praxi Zeman. V sousedním Německu rozlišují dva druhy trestů – jednak trest odnětí svobody a jednak trest peněžitý. Ten soudci využívají ve čtyřech z pěti případů, což znamená, že pouze ve 20 procentech přistupují k uvěznění pachatele. Ve Francii peněžitý trest dostane 73 procent odsouzených a v Nizozemí podle zákona soudci dokonce musí takový typ trestu upřednostnit před vězením.