„Bohužel zemřel další z druhoválečných veteránů, který za svou vlast bojoval v Africe i na západní frontě. Jeho příběh zůstane pevnou součástí historických tradic naší armády. Upřímnou soustrast rodině,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Stejně se vyjádřil i náčelník generálního štábu Josef Bečvář. „Je zdrcující, že odchází další z významných veteránů druhé světové války. Pana generála Hněličku jsem znal osobně,“ napsal. Podle něho šlo o úžasného člověka.
Přes Palestinu a Tobruk až do Normandie
Liberecký rodák Hnělička prožil dramatický útěk z okupované republiky, aby se nakonec dostal do Palestiny, kde se v lednu roku 1941 stal jedním z nejmladších vojáků 11. pěšího praporu - Východní pod velením Karla Klapálka. Zúčastnil se všech bojů na Středním východě až po Tobruk.
Poté se přesunul do Británie, kde se stal členem vznikající Československé samostatně obrněné brigády. V roce 1944 se brigáda vylodila v Normandii a Hnělička se v jednotce druhého tankového praporu zúčastnil osvobozovacích akcí. Po kapitulaci německých vojsk se s jednotkou vrátil do vlasti. Za hrdinství v boji byl oceněn dvakrát československým válečným křížem.
V roce 2007 obdržel nejvyšší české vyznamenání
Po válce začal podnikat, avšak po komunistickém puči přišel o firmu a byl uvězněn. Perzekvován byl po celou dobu komunistického režimu. Po jeho pádu se zapojil do aktivit Československé obce legionářské.
V roce 2005 dostal za bojové zásluhy od francouzského prezidenta Řád čestné legie. O dva roky později se dočkal také nejvyššího českého ocenění, od prezidenta Václava Klause obdržel Řád bílého lva. V roce 2011 byl povýšen na brigádního generála.