Terorismus, zejména ten s islamistickým pozadím, se v posledních letech stal strašákem Evropy. K tzv. Islámskému státu, který se přihlásil například k odpovědnosti za březnové útoky v Bruselu a je mu přisuzována vina i za předcházející terorismus v Paříži, se přidávají lidé, na kterých radikalizace sice většinou není patrná, ale mají leccos společného. Terorismu a také zpřísnění trestů za jeho podporu se věnoval i Hyde Park ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24.
Kde se berou islamisté? Tápou po smyslu života a dívají se na televizi
90' ČT24: Postihy za podporu terorismu mají být tvrdší, schválila sněmovna (zdroj: ČT24)
Radikální organizace Islámský stát vede válku „proti všem“ na Blízkém východě, ale současně se k ní hlásí pachatelé mnoha teroristických útoků v Evropě i mimo ni – třeba i v Bangladéši. Kdo se ale do takových akcí hrne a neustále doplňuje řady islamistických bojovníků, které musí zákonitě při každém útoku prořídnout?
Podle primářky oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny Zuzany Spurné není jednoduché popsat typického člověka svedeného propagandou Islámského státu – už proto, že mohou mít různou motivaci. „Mohou být důvody osobní – co se mu v životě stalo, s čím se setkal. Mohl se setkat s bezprávím, mohl mít neúspěšný osobní život, mohl být nepřijat do ozbrojených složek, mohl mít i právní nebo trestní problém, a proto se rozhodl odejít a změnit svůj život,“ shrnula Zuzana Spurná v 90' ČT24.
Nedávno turecké úřady zachytily i českého občana, který se chtěl připojit k radikálům v Sýrii. U něj připadá v úvahu ještě jeden možný motiv. „Chtěl se prosadit, možná chtěl být prvním Čechem, který se přidá k Islámskému státu,“ nastínila.
Lidé na okraji i ti, kdo hledají smysl života
Jasnější představu o tom, jak se „rodí“ islamista, má bezpečnostní expert a bývalý ředitel vojenské rozvědky Andor Šándor. Míní, že se často radikalizují lidé, kteří v mládí zažívali ústrky. „Bývali v dětství a ve škole šikanováni. Byli na okraji, neměli možnost normálně se vyvíjet, projevovat. Když dospívali, tak si řekli: Teď vám to ukážeme. Jsou náchylní na líbivou propagandu,“ popsal.
Zejména na třetí generaci přistěhovalců v západní Evropě přitom má výrazný vliv televize. „Řada projevů západní politiky na Blízkém východě a v severní Africe nepřímo podněcuje vnímání muslimů, že Západ je v každodenní válce s islámem. Vidí v televizích, jako je Al Džazíra, Al Islamíja, výsledky bombardování. U nás to skoro nevidíme, ale tam to dávají na plné pecky, lidé mohou vidět pobité děti, krev,“ uvedl Andor Šándor.
Podle Zuzany Spurné může být pro někoho příklon k Islámskému státu také odpovědí na otázku po smyslu života. „Jsou to lidé, kteří sami v sobě postrádají smysl života – proč žijí, proč existují. Mohou cítit deficit v rámci hodnoty své osobnosti, komplex méněcennosti nebo hledají uplatnění pro svoji agresivitu, kterou cítí a nemají možnost někde ji projevit,“ poukázala psycholožka.
Problém však je, že rozpoznat radikalizaci je velmi obtížné. Novopečený islamista se totiž obvykle neprojevuje tím, že začne běhat po Staroměstském náměstí s kalašnikovem. „Na veřejnosti se jeho chování změnit nemusí, nemusíme na něm poznat vůbec nic,“ podotkla Zuzana Spurná.
Za podporu terorismu budou přísnější tresty
České právo postihuje financování terorismu především prostřednictvím trestného činu teroristický útok. Novela obsahuje samostatnou skutkovou podstatu. Podle ní se trestného činu dopouští i ten, kdo teroristu nebo teroristickou organizaci finančně nebo materiálně podporuje. Za financování terorismu lze uložit až dvanáct let odnětí svobody a propadnutí majetku.
Mezi trestnými činy bude vedle podpory a propagace terorismu také vyhrožování teroristickým trestným činem a účast na teroristické skupině. Přísněji postihnuty jsou i loupeže, krádeže, zpronevěry či vydírání s úmyslem umožnit nebo usnadnit teroristický čin nebo se podílet na jeho financování.