Za výsledky senátních a hlavně krajských voleb se ohlíží TOP 09. S počtem mandátů v regionech není spokojená. Výkonný výbor strany nicméně rozhodnul, že by ji i nadále měl vést Miroslav Kalousek. Zároveň zahájil proces vyloučení třech svých středočeských zastupitelů, kteří se přes nesouhlas krajského vedení přidali k nové krajské koalici s ANO, STAN a ODS. Hrozba vyloučení se týká Daniela Marka, Milana Schweigstilla a Michaely Vojtové. Jejich vyloučení měla navrhnout předsedkyně středočeské TOP 09 Helena Langšádlová.
Výkonný výbor TOP 09 Kalouska podržel. Měl by zůstat předsedou strany
Pořád ještě pevně věřím, že k našemu vyloučení nakonec nedojde, že dokážeme zasednout ke společnému stolu a ve finále zvítězí zdravý rozum.
Kalousek připomněl, že krajský výbor rozhodl, že do krajské koalice strana nevstoupí. „Po tomto rozhodnutí, pokud by kterýkoli člen strany se zachoval jinak, stal se přeběhlíkem. Zásadním způsobem porušil stanovy a zradil především své voliče, protože členové konzervativní strany neporušují pravidla a nezrazují své voliče. Takže vzhledem k zásadnímu porušení stanov byl přesně podle těchto stanov zahájen proces vyloučení,“ prohlásil předseda TOP 09.
Jednomu z „přeběhlíků“, Danieli Markovi, vadí, že na jednání nebyl pozván, aby mohl vše vysvětlit. Věří, že z TOP 09 nakonec vyloučen nebude. Poukázal přitom na to, že on ani Vojtová nedostali na jednání pozvánku, zatímco lídr Petr Tiso a dvojka na kandidátce Jan Jakob ano. Třetí „rebelující“ zastupitel Schweigstill je členem výboru, takže se jednání mohl zúčastnit.
Usnesení výkonného výboru by nyní mělo být doručeno místním organizacím, jež mají 30 dnů na vyjádření, které by pak mělo být zasláno zpátky výkonnému výboru. Další zasedání širšího vedení TOP 09 bylo podle Marka předběžně stanoveno na 15. prosince, kdy by se mělo o případném vyloučení rozhodnout.
Kalousek: Jsem připraven svůj mandát předsedy dokončit (zdroj: ČT24)
K otázce podpory od spolustraníků Kalousek řekl, že na základě drtivě většinového názoru svých nejbližších kolegů z krajských výborů i celostátního výboru hodlá zůstat v čele TOP 09 a vést ji do voleb do Poslanecké sněmovny. Podle něj nešlo o žádné hlasování, od svých spolustraníků chtěl zpětnou vazbu. „Bylo nás tam několik desítek a tři čtvrtiny přítomných byly toho pevného názoru, že mám setrvat ve funkci,“ dodal.
Velmi pečlivě jsem to zvažoval a dospěl jsem k názoru, že můj odchod by rok před volbami způsobil straně více škody než užitku. Ale byl to můj subjektivní názor, který jsem byl připraven korigovat na základě zpětné vazby od širšího vedení strany.
TOP 09 chce v lednu představit Vizi České republiky 2030
Kalousek také řekl, že TOP 09 se rozhodla urychlit práce na materiálu, který chce v lednu představit jako Vizi České republiky 2030. Dosavadní politiky podle něj reagují na rychle se měnící podmínky v současném světě, například bezpečnostní nebo sociální, se zpožděním jen jako na podněty.
„TOP 09 se tomu rozhodla předejít a chce definovat model soudržné a fungující společnosti v roce 2030, na kterou potom naváže náš volební program na léta 2017 až 2021 jako na naplnění první třetiny této vize,“ popsal. Výbor také rozhodl o změnách v
managementu volebních kampaní a PR podpory.
Vývoj preferencí TOP 09 od založení do současnosti
Předtím, než se ve čtvrtek sešly čtyři desítky členů výkonného výboru, už o důvodu volebního neúspěchu jednalo předsednictvo TOP 09. Člen vedení Leoš Heger tehdy dal před jeho zahájením najevo, že jednou z odpovědí na současnou krizi by mohly být personální změny.
Ostatně i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dal najevo, že pokládá volební výsledek za důkaz, že strana v současné podobě potřebuje reformu. Je podle něj třeba najít způsob, jak se reformovat.
Ve sněmovně je Kalousek od roku 1998, od lidovců zamířil k vlastní straně
Nynější předseda TOP 09 se v politice pohybuje dlouho. Nejprve po roce 1989 nastoupil do odborného útvaru místopředsedy české vlády. Od července 1992 pak působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády. Se vznikem České republiky se stal ekonomickým náměstkem ministra obrany a v této funkci vydržel až do ledna 1998. Kalouskovo působení na ministerstvu, kde zodpovídal za rozpočet a akvizice, dodnes zmiňují jeho kritici.
Miroslav Kalousek na fotografii z roku 2000
V roce 1998 poprvé usedl v parlamentu jako poslanec. Kandidoval za lidovce, kteří ho o rok později zvolili místopředsedou strany. Na předsednickou funkci dosáhl v roce 2003 a vydržel v ní téměř tři roky, než rezignoval poté, co se ve straně zvedla vlna odporu proti jeho rozhovorům s ČSSD o vládě, která by se musela opírat o komunisty.
Už o rok dřív musel také rezignovat na funkci předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny kvůli kauze kolem bytu jeho tehdejší manželky.
Nakonec se ale stal ministrem financí, a to ve vládě Mirka Topolánka (ODS) v roce 2007. Skončil spolu s celým kabinetem v květnu 2009. V témže roce opustil i KDU-ČSL a stál u zrodu TOP 09.
obrázek
TOP 09 se rok po svém založení stala jednou z hybných politických sil, když se stala součástí vládní koalice, sám Kalousek opět stanul v čele ministerstva financí. Po předčasných volbách, které přišly po třech letech, ale zamířila strana do opozice.
Jako opoziční strana získala ve sněmovně křeslo jednoho z místopředsedů, po neúspěšné kandidatuře Miroslava Kalouska byl při volbě úspěšný Petr Gazdík ze STAN. Tehdy byl předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg zvolen do čela zahraničního výboru. V roce 2015 Kalousek nahradil Schwarzenberga v pozici předsedy TOP 09.
- Strana TOP 09 vznikla před sedmi lety z iniciativy Miroslava Kalouska, někdejšího předsedy KDU-ČSL. Zaregistrována byla 26. června 2009.
- Na pozici předsedy zatím figurovala dvě jména. Od listopadu 2009 do listopadu 2015 byl v čele strany Karel Schwarzenberg. Na 4. celostátním sněmu se novým předsedou stal Miroslav Kalousek jako jediný kandidát. Schwarzenberg získal titul čestného předsedy. 1. místopředsedou je nyní Marek Ženíšek. Místopředsedy jsou dále Leoš Heger, Jitka Chalánková, Helena Langšádlová a Markéta Pekarová Adamová.
- Ve sněmovních volbách v roce 2010 skončila TOP 09 třetí za ČSSD a ODS s 16,7 procenta hlasů, což jí zajistilo 41 mandátů. Strana tehdy kandidovala s podporou hnutí Starostové a nezávislí (STAN).
- Následně se stala součástí vládní koalice, kterou ještě tvořila ODS a Věci veřejné (po rozpadu Věcí veřejných byla v koalici strana LIDEM). Vláda působila od 13. července 2010 do 10. července 2013. TOP 09 měla v kabinetu pět z 15 ministrů, na starost měla ministerstva financí, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, zahraničí a kultury.
- V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 skončila TOP 09 čtvrtá za ČSSD, ANO a KSČM s 11,99 procenta hlasů, což jí zajistilo 26 mandátů. Strana opět kandidovala s podporou STAN a v tomto případě skončila v opozici. Předsedou poslaneckého klubu je v současnosti František Laudát.
- Ve svých prvních volbách do třetiny Senátu získali v říjnu 2010 mandát dva kandidáti reprezentující TOP 09 a STAN. Po komunálních volbách měly tyto strany jednoho primátora statutárního města – Zlína. TOP 09 také sice přesvědčivě vyhrála v Praze, druhá ODS se však dohodla s třetí ČSSD a TOP 09 skončila v opozici. Až po rozpadu koalice ODS a ČSSD vytvořila TOP 09 koalici s ČSSD, později až do voleb 2014 v Praze vládla sama.
- V senátních volbách v říjnu 2012 obhájila TOP 09/STAN dva mandáty (celkově tak měla čtyři). Krajské volby v roce 2012 ohodnotil Schwarzenberg jako „ne zrovna veliký úspěch“, pro TOP 09/STAN hlasovalo 6,6 procenta lidí a uskupení skončilo páté.
- V první přímé prezidentské volbě v lednu 2013 se předseda TOP 09 Schwarzenberg dostal do druhého kola, v němž ale zvítězil expremiér Miloš Zeman.
- V roce 2014 v senátních volbách strana nezískala ani jeden mandát a v komunálních volbách skončila celkovým ziskem 8,4 procenta hlasů pátá, podle počtu získaných mandátů (868) straně patří až osmé místo. Ve volbách do Evropského parlamentu spolu se STAN obsadila druhé místo a získala čtyři mandáty.
- V roce 2016 dosáhla v krajských volbách TOP 09 kandidující bez STAN na 3,4 procenta hlasů, což znamenalo dvanáct mandátů. Další zastupitelé v krajích ale byli zvoleni například v rámci koalice PRO JIŽNÍ ČECHY nebo s podporou starostů a Žít Brno. V senátních volbách uspěli dva kandidáti TOP 09 a STAN.