Dalajlama: Ekonomický prospěch vnitřní mír člověka nezaručí
„Jsme součástí lidstva, takže bychom pro něj měli pracovat. Ekonomika státu je toho součástí. Ekonomický prospěch sám o sobě ale není zárukou vnitřního míru člověka,“ řekl České televizi dalajlama.
Právě udržení dobrých vztahů s Čínou je často důvodem, proč řada států odmítá dalajlamu oficiálně přijmout. Tibetský duchovní ale v Praze zopakoval, že mu nevadí, pokud ho západní lídři odmítají přijmout právě kvůli obavám o obchod s Čínou.
„To pro mě není důležité, důležité je setkat se s lidmi, veřejností. Vlády se čas od času mění, jejich politiky také, ale národy jsou stále tvořeny lidmi,“ řekl. „Svět patří sedmi miliardám lidí, každá země patří lidem, ne lídrům, ne králům a královnám, ani spirituálním lídrům. (…) Sen o tom, aby svět byl více soucitný a mírový, záleží na lidech, to nemůžou udělat vlády,“ dodal.
Dalajlama o Václavu Havlovi
„Myslím, že Václav Havel reprezentoval pravdu, čestnost, transparentnost. Myslím, že díky této své vnitřní síle dokázal stát pevně i ve složitých situacích. Coby člověka jsem ho vnímal jako svého respektovaného drahého přítele. Samozřejmě jsem mu také na rovinu říkal: Příliš mnoho cigaret!“
Dalajlama o Václavu Havlovi
Rozum, nejen víra
Dalajlama představil tibetským mnichům moderní vědu, kterou učinil součástí jejich výuky. „Považujeme rozum, výzkum a experiment za to nejdůležitější,“ uvedl a připomněl, že sám Buddha nabádal své stoupence, aby nepřijímali jeho učení jen vírou a oddaností, ale i rozumem. „Takže někteří z největších mistrů naší tradice odmítli některá z Buddhových tvrzení. Pokud bychom přijali tato tvrzení, bylo by to proti rozumu,“ vysvětlil.
Dalajlama o vědě a soucitu
Dalajlama o vědě a soucitu
Dalajlama o Václavu Havlovi
Terorismus je problém emocí
Dalajlama také podotknul, že přestože současná psychologie přináší užitečné informace o lidských emocích a mysli, ve srovnání se starobylou indickou psychologií je na úrovni „mateřské školky“.
„Tím chci říct, že takováto věda by neměla být považována za součást víry, ale spíše za akademický předmět, protože může pomoci lidstvu, obzvlášť dnes, kdy jeden z velkých problémů současného světa je spojen s emocemi,“ soudí.
Násilí je totiž podle v pořadí čtrnáctého dalajlamy spojeno s emocemi, s nenávistí a zlobou. Ty pramení mimo jiné z přílišného stresu a tlaku, jimž jsou lidé vystaveni, ale i z podezřívavosti. „Řada nejrůznějších krizí je v konečném důsledku spojená s emocionálním nastavením,“ domnívá se. Jmenoval například terorismus.
Jeho Svatost Tändzin Gjamccho
„V současném sekulárním vzdělávání se málo mluví o hodnotě toho, co máme uvnitř sebe sama. Dnešní sekulární vzdělávání by se mělo zaměřit i na lidskou srdečnost, mluvit o vřelosti v srdci, a to na základě vědeckých objevů, zdravého rozumu a společné zkušenosti. Věřím, že jsme soucitní.“
Jeho Svatost Tändzin Gjamccho
- Celý rozhovor s dalajlamou nabídne sobotní Hyde Park Civilizace od 20:05.
Tibetský duchovní vůdce uprchl do Indie v roce 1959, když čínští vojáci rozdrtili pokus o povstání v Tibetu. Peking na dalajlamu coby držitele Nobelovy ceny za mír z roku 1989 pohlíží jako na separatistu, byť on sám nyní propaguje ve vztazích s Čínou „střední cestu“ – autonomii, ale nikoli nezávislost pro Tibet.
Dalajlama také ve své řeči v Praze zdůraznil, že se nesnaží o odtržení Tibetu od Číny, z čehož ho obviňuje Peking: „My Tibeťané neusilujeme o samostatnost, o nezávislost Tibetu. Chceme však, aby ve svazku s Čínou byla dodržována lidská práva Tibeťanů, aby byla zachována buddhistická tradice Tibetu.“