Stále více lidí odmítá převzít dědictví a raději se ho vzdá ve prospěch státu. Přibývá totiž případů, kdy dluhy zemřelého převyšují majetek pozůstalých. Dědictví je navíc často zanedbané a bezcenné. Úředníci proto musejí řešit jeho likvidaci.
Dědictví se vzdává stále více lidí. Často je totiž bezcenné a zanedbané
Téměř třetina odúmrtí je bezcenná (zdroj: ČT24)
Ročně řeší majetkový úřad zhruba 1500 případů, kdy zemře člověk bez dědice. Zhruba 400 odúmrtí bývá bezcenných a zadlužených. „Ty nemovitosti jsou staré, nepoužitelné, předměty často hygienicky závadné. Stát se musí postarat o likvidaci, takže jsou spíš zátěží pro rozpočet. V některých případech i doplácíme,“ komentoval situaci mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležák.
V loňském roce získal stát z dědictví přes 270 milionů korun
V roce 2015 bylo celkem 1569 případů odúmrtí, čili majetku, který po zůstaviteli přechází do rukou státu. Z toho patřilo 340 až 480 k bezcennému a předluženému dědictví. „Bohužel se nám čím dál častěji stává, že dědictví jsou tzv. předlužená - dluhy převyšují majetek a není, kdo by to zdědil,“ dodal Radek Ležák.
Loni získal stát z dědictví přes 270 milionů korun. Šlo o nejrůznější druhy majetku - od cenných papírů, budov, pozemků až po starožitnosti. Například prvorepublikové peníze, o které zažádala Česká národní banka.