Po waldorfských či montessori školách přibývají i scioškoly. Učitelům tam říkají „průvodce“

Klasický školský systém někteří odborníci dlouhodobě kritizují kvůli zkostnatělosti a neschopnosti se přizpůsobit novým požadavkům na žáky. Řady alternativních ústavů typu Montessori nebo waldorfských škol, jejichž tradice v Česku zakořenila počátkem třetího tisíciletí, doplňují takzvané scioškoly – letos se v Praze, Brně a Olomouci otevřely tři nové. Navazují na první školu tohoto typu z roku 2015 v Praze-Chodově. Ve scioškolách neexistuje pojem učitel, hodnocení se obejde bez známek a studijní plán si do značné míry určují samotné děti. Jak vypadá netradiční výuka, a to nejen ve scioškole? Podívejte se v následující galerii.

Koncept scioškol zavedl v Česku zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl loni v září. „Chceme, aby se děti učily se učit, aby rostla jejich samostatnost, a to i v tom, co, jak a kdy se budou učit, proto se musí naučit pracovat ve skupinkách nebo samy, s pomocí průvodce nebo bez něj, jak jim to vyhovuje, jak potřebují a jak se dohodnou samy mezi sebou nebo s průvodci,“ vysvětlil Šteffl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

Vzdělávání podle metody Montessori funguje v české praxi od konce devadesátých let, kdy se na základě kurzů amerických lektorů začal program praktikovat v mateřských školách. V roce 2001 vznikla první Montessori ZŠ v Kladně. Od té doby existuje v Čechách a na Moravě několik desítek mateřských škol s prvky této metody a na tři desítky základních škol se školním vzdělávacím programem podle Montessori pedagogiky. Hlavním mottem její zakladatelky – italské pedagožky Marie Montessori – je výrok: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Klade důraz zejména na svobodný rozvoj dítěte a jeho samostatnou činnost. Dítě by si mělo samo rozhodovat o tom, jak se bude utvářet jeho osobnost. Kreativita hraje v tomto konceptu klíčovou roli.

Waldorfské školy staví na filozofických hodnotách antroposofie jako celostní vědy o člověku. Jejich hlavním mottem je rozvíjet stejnoměrně tři pilíře lidské osobnosti: myšlení, vůli, cítění. Na rozdíl od klasického školství, kde učitelé dávají důraz především na rozvoj intelektu, vidí waldorfský přístup člověka více jako součást přírodních zákonů, a proto v něm hrají důležitou roli rituály, práce s přírodními materiály a emocionální rozvoj dítěte. Vzdělávání je založeno na třech vzájemně propojených konceptech – hlava, ruce, srdce.