Šestičlenná irácká rodina se rozhodla vrátit z České republiky zpět do své vlasti, zjistila Česká televize. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) odletěli ve čtvrtek. Do České republiky předtím přicestovali v rámci přesídlovacího programu nadace Generace 21. Z původního počtu 89 křesťanských uprchlíků jich tak nyní v Česku zůstává 34.
Další irácká rodina se z Česka vrátila do vlasti
Uprchlická rodina se do Iráku vrátila na vlastní náklady. Pro návrat do vlasti se rozhodli z několika důvodů, šlo o zdravotní či psychické problémy. Mají také pocit, že se v posledních měsících situace v jejich rodné zemi mění k lepšímu. ČTK to řekl mluvčí nadačního fondu Martin Frýdl.
Nadační fond podle Frýdla nesdílí pocit bezpečí jako rodina a je přesvědčen o tom, že křesťanům nadále hrozí pronásledování a nebezpečí smrti. Rozhodnutí rodiny o odjezdu ale respektoval. „Pokud jsme tím, že na několik měsíců odešli z prostředí, kde mohl být kdokoliv z nich unesen, mučen nebo zabit, alespoň jednoho z nich zachránili, stálo to za to a přejeme jim mnoho štěstí,“ dodal Frýdl.
Navrátilců je víc, další chtěli do Německa
Někteří z křesťanských iráckých uprchlíků se už dříve dobrovolně vrátili z Česka zpět do své domovské vlasti kvůli příbuzným. Generace 21 koncem března oznámila, že osmičlenná rodina ubytovaná v Brně se rozhodla vrátit do vlasti. Návrat odůvodnila steskem prarodičů po domově. V druhé polovině dubna pak odletělo zpět do Iráku dalších šestnáct lidí ubytovaných v Brně, kteří se nejprve pokusili dostat do Německa.
Nebyl to ojedinělý pokus. Už předtím se skupina 25 iráckých křesťanů do Německa skutečně dostala. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat. Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut.
Saský ministr vnitra Markus Ulbig (CDU) nicméně chce, aby bylo těchto 17 osob, které získaly dočasný církevní azyl v Sasku, deportováno do České republiky. V případě lidí z krizových oblastí by podle Ulbiga mělo být „jedno, zda budou přijati na české nebo německé straně“. Jde o jejich ochranu, a ta by jim měla být poskytnuta stejně tak na české, jako na německé straně, domnívá se saský ministr vnitra.
Církevní azyl vyprší Iráčanům uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo. Evangelická jednota bratrská v Herrnhutu se obává, že devět dospělých a osm dětí, jimž azyl udělila, bude vydáno do Česka, které je pošle zpět do Iráku. Mluvčí jednoty Erdmann Carstens agentuře DPA řekl, že jednota jedná s úřady a hledá řešení. Zatím ale nemůže poskytnout informace.
Tři Iráčané v Německu zmizeli
Návratu do Česka by měli být nejblíž ještě další tři Iráčané, kteří nemají církevní azyl a které saská policie chtěla poslat zpět do Česka, ale nepodařilo se to, protože zmizeli. Podle sobotní informace Mladé fronty Dnes je několik Iráčanů z této skupiny v Maďarsku. Maďarsko je hraniční zemí schengenského prostoru a podle MF Dnes se tam chtějí vydávat za nové uprchlíky a žádat znovu o azyl.
Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.