Žádné řešení migrační krize se zatím nenašlo, oproti loňskému roku se jen zmenšily počty uprchlíků v Evropě. V pořadu Interview ČT24 to konstatoval ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Zatímco loni přijel do Evropy více než milion běženců, letos jich zatím bylo kolem 300 tisíc. Je to tedy méně než v roce 2015, ale naopak více než v roce 2014.
Ploty budou znamenat jen více mrtvých uprchlíků, říká aktivista Rozumek
Martin Rozumek v pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Příliv uprchlíků do Itálie je podle Rozumka naprosto stejný jako loni. „Levnější, bezpečnější balkánská cesta je z velké části uzavřena, ale ta nebezpečná italská, přes Libyi, přináší velké oběti na životech,“ zdůraznil. Domnívá se, že letos bude počet mrtvých nejvyšší za několik posledních let. Ve Středozemním moři letos už zahynulo na 3200 uprchlíků.
Podle Rozumka chybí dostatek peněz a vůle situaci řešit. Zmínil, že v Africe jsou poměrně slabé vlády. Pokud by byla pozornost mezinárodního společenství upřena právě tam a mnohem více peněz by dostával Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky - na pomoc konkrétním lidem - mohlo by podle něj v Africe dojít k podstatné změně.
Rozumek
Řešením by podle něj bylo pomáhat hlavně v zemích, kde je uprchlíků nejvíce: tedy v Libanonu, Jordánsku a Turecku. „Pokud se nic nezmění, bude to příští rok stejné,“ dodal.
Řecko a Itálie nemůžou být skladištěm uprchlíků
Za hlavní příčiny migrační krize považuje Rozumek koflikty v Sýrii, Libyi, Sudánu a dalších zemích. Domnívá se, že uprchlíci pak budou v 70 procentech případů azylových řízeních ohodnoceni kladně a „někde v Evropě budou muset zůstat“.
Je naivní se domnívat, že to bude Řecko, Bulharsko nebo Itálie, uvedl. Podle něho se musí najít společné evropské řešení. „Řecko a Itálie se nemohou stát skladištěm pro celou Evropu,“ konstatoval.
Rakousko vytváří základy pro plot
Rakousko v těchto dnech začalo budovat základy, na kterých by mohl být rychle vztyčen plot pro zastavení migrantů přicházejících z Maďarska. Země ale zatím stále nerozhodla, zda nakonec ke stavbě plotu přistoupí.
K tomu ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům uvedl, že pokud na maďarsko-rakouské hranici plot vznikne, může se stát, že se cesta stočí přes sever, přes Slovensko a Českou republiku.
Měli bychom spolupracovat. Ale pokud to bude vypadat tak, že budou všichni stavět ploty, bude nakonec pouze více mrtvých a větší cena za převádění. Uprchlíků ale zřejmě o tolik méně nepřijde.
Rakousko se také rozhodlo pro letošní rok stanovit limit pro příjímání žádostí o azyl na 37 500 lidí. Rozumek se domnívá, že je to právně neúnosné a že pokud se budou uprchlíci domáhat přijetí žádosti i nad tuto hranici, bude muset být přijata.
Za podstatnou považuje vůli uprchlíky přijímat. „Bohužel ve středoevropském regionu ta dobrá vůle chybí téměř úplně,“ uvedl.
Evropská unie se podle něho snaží najít společné řešení, protože uzavírání hranic a ploty řešením nejsou. „Doufejme, že se úsilí velkých států EU podaří přetavit v návrh, který bude nakonec přijatelný pro všechny,“ řekl.
Rozumek
Rozumek v pořadu Interview ČT24 také zmínil neoprávněné vracení uprchlíků z Evropy: „Dochází k tomu pořád, ve středoevropském prostoru se to stává běžnou praxí,“ řekl. Zmínil polsko-běloruskou hranici (vracení Čečenců v rozporu s mezinárodním právem), české letiště, maďarsko-srbskou hranici nebo slovensko-ukrajinskou hranici.
V praxi to podle něj vypadá tak, že policie neslyší člověka, když žádá o azyl, a předstírá, že nikdy o azyl nepožádal, uvedl ředitel. „Zachází s ním pak jako s nelegálním migrantem, kterého se snaží zuby nehty dostat do země, ze které přišel,“ konstatoval.
Dodal, že jeho organizace se snaží „litigovat u českých soudů, protože jsme přesvědčení, že je to protiprávní“. (Litigace - rozhodčí a soudní řízení.) Řekl rovněž, že jsou známy případy návratů uprchlíků z Itálie do Libye, kdy bylo u soudu rozhodnuto proti Itálii.
K situaci v Sýrii řekl, že je beznadějná. „Při neústupnosti Ruska, které se snaží migrační krizí rozložit Evropskou unii ze všech sil, se obávám, že se nic moc nezmění,“ uvedl Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.