Praktičtí lékaři chřestí fonendoskopy. Zavřít ordinaci je pro některé možnost

Nespokojení praktičtí lékaři upozorňují na špatné pracovní podmínky a nedostatečné finanční ohodnocení. Čeká je rozhodnutí o formě protestu, už nyní ale zvažují zavírání některých ordinací. Během září čeká Českou lékařskou komoru (ČLK) mimořádná debata o personálních problémech. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) oponuje, že vláda pravidelně zvedá mzdy i platby za státní pojištěnce.

Roznětka – poslanci představili nápad na povinné stáže praktických lékařů v nemocnicích

Poslední kapkou pro některé z více než pěti tisíc praktických lékařů, kteří v Česku ordinují, byl nápad zákonodárců, aby doktoři z ambulancí povinně absolvovali stáže v nemocnicích. „Představa, že bude lékař nuceně pracovat někde v nemocnici, znamená pro mě jediné – zavřít druhý den ordinaci, protože i my potřebujeme nějakou dobu na odpočinek,“ kroutí hlavou předseda Sdružení praktických lékařů ČR Václav Šmatlák.

Předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO) nevidí nic špatného na tom, když si třeba lékař v ambulanci vyšetří pacienta, a pak v nemocnici také odoperuje. S návrhem přišla právě skupina koaličních poslanců při projednávání zákona o vzdělávání lékařů.

Přikládání pod kotel – lékaři si stěžují na podfinancování oboru

Po kritice praktiků ale nakonec povinné stáže poslanci do zákona nepřidali. Nápad ale plánují dál rozpracovávat. „Praktičtí lékaři jsou v ambulancích i celkem přetížení a nemohou skokově do nemocnic na několik týdnů ročně odejít,“ kritizuje myšlenku bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.

Praktičtí lékaři si ale stěžují i na další záležitosti, třeba že jim peníze přibývají pomaleji než kolegům v nemocnicích. „Jde o dlouhodobě podfinancovaný, kompetencemi nevybavený obor. Samozřejmě, kdo by do toho šel,“ stěžuje si Václav Šmatlák na podmínky, které podle něj odrazují mladé kolegy. 

Události ČT: Praktickým lékařům dochází trpělivost, zvažují protesty (zdroj: ČT24)

I to je důvod, proč i dětští praktičtí lékaři uvažují o tom, že se k protestům praktiků přidají. Nezamlouvá se jim totiž plánované sloučení nemocniční pediatrie s jejich oborem. „Může to vést k tomu, že mladí lékaři si tento obor vybírat nebudou a budou zůstávat v nemocnicích,“ tvrdí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Alena Šebková s tím, že by to ohrozilo především malé obce.

Hašení doutnáku – o financování teprve bude řeč. Nic nejde ze dne na den, upozorňuje ministr

Podle ministra zdravotnictví jde o předčasné obavy hlavně proto, že úhradová vyhláška pro příští rok ještě není dokončená. U praktiků chce podpořit nárůst částek za jednotlivé výkony. „Budeme teprve jednat o způsobu financování jednotlivých subjektů zdravotní péče a oni už nyní zvedli prapor a hrozí veřejnosti, že budou zavírat ordinace,“ ohrazuje se ministr vůči pohrůžkám ze strany praktiků.

Těm, kdo berou plat, se jednoduše navýší tarif. Ale ti, kdo pobírají mzdu, si to opět budou muset většinou řešit u svých zaměstnavatelů.
Martin Engel
předseda Lékařského odborového klubu

O prohlubující se krizi českého zdravotnictví mluví i ČLK. Komora chce, aby vláda ještě v tomto volebním období dala víc peněz do systému zdravotnictví i na odměny za práci personálu. Vzdělávání lékařů a sester pak má projít reformou.

Vláda ale podle ministra dělá, co může. Letos zvýšila platy lékařů a sester v nemocnicích o pět procent. Od ledna 2017 slíbila desetiprocentní růst. „Je tady prakticky každoroční navyšování platby za státní pojištěnce, posilování systému veřejného zdravotního pojištění. Jsem přesvědčen, že všechny problémové věci ve zdravotnictví řešíme. Ale že to nejde udělat ze dne na den ani za několik měsíců, je jasné,“ tvrdí Němeček.

Podstatný je rozdíl mezi platy a mzdami. Plat pobírá personál státních, krajských nebo obecních nemocnic. Podle poslední ministerské statistiky před dvěma lety bylo přes 70 tisíc takových zaměstnanců. Lékaři dostávali více než šedesát tisíc měsíčně, sestry bezmála třicet. Mzdy pak dostávají zaměstnanci soukromých firem – mezi ty patří ale i třeba nemocnice, které kraje ovládají formou akciové společnosti. Odměny lékařů a sester byly v těchto zařízeních zhruba o pět tisíc nižší než v těch státních.