Kandidátem na zisk Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2016 je Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Jiří Forejt ve svém výzkumu využívá myší genom jako model pro poznání zákonitostí vzniku nových druhů a pro studium dědičnosti lidského vývoje a lidských chorob. „Myš je nezastupitelný model pro člověka, protože je to savec a řada metabolických pochodů probíhá stejně jako u člověka. Myš má pro genetika mnoho výhod, je malá, má tři generace za rok,“ popsal Forejt.
Kandidátem na cenu Česká hlava je genetik Forejt
Nejvyšší vědecké ocenění se uděluje za mimořádný přínos ve výzkumu a inovacích a je s ním spojená odměna 1 milion korun. Nominaci ještě musí potvrdit vláda.
Forejta RVVI vybrala z osmi kandidátů. „Profesor Forejt je světově uznávaným odborníkem v oboru myší genomiky. Ve svém výzkumu se zaměřil na objasnění molekulární podstaty takzvané hybridní sterility, tedy mechanismu umožňujícího vznik nových biologických druhů. Přinesl tak zásadní příspěvek k objasnění problému, který vědci řeší už desítky let,“ řekl vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Forejt se věnuje genetickým výzkumům u myší
Kandidát na letošní cenu Česká hlava vystudoval Lékařskou fakultu Karlovy Univerzity v Hradci Králové a poté začal působit v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Praha. Od roku 1980 dosud je vedoucím oddělení myší molekulární genetiky a od roku 2006 je profesorem genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Publikoval více než sto vědeckých prací ve špičkových časopisech.
Genetická podstata vzniku nových druhů
K tomu, aby úspěšně vznikl nový živočišný druh (tedy například aby „z opice vznikl člověk“), je třeba, aby si malá skupina jedinců přestala vyměňovat geny s ostatními příslušníky svého druhu a jejich izolace se zachovala desítky, ale spíš stovky tisíc let. Časným příznakem takové reprodukční izolace je neplodnost hybridů mezi nově vznikajícím druhem a jeho původní rodičovskou formou.
Forejt: Myš je pro genetiky nezastupitelná (zdroj: ČT24)
Před lety se laboratoři myší molekulární genetiky podařilo jako první na světě nalézt gen, který kontroluje hybridní sterilitu u obratlovců, gen Hybrid sterility 1 myši Mus musculus. Přesné molekulární mapování genu v myším genomu laboratoř potvrdila „vyléčením“ původně sterilních myší poté, co do jejich genomu vědci vnesli úsek DNA s „plodnou“ variantou genu Hybrid sterility 1.
Nový myší model pro studium dědičnosti komplexních biomedicínských znaků
Dědičnost tak významných komplexních znaků, jako jsou hypertenze, atheroskleroza, predispozice k nádorům nebo schizofrenie je nepochybná, nicméně identifikace jednotlivých genů, které takový komplexní znak kontrolují, a možnosti předpovědi výskytu takových chorob v potomstvu jsou stále nedokonalé.
Hlavním důvodem je velký počet genů, které se na vytváření takového znaku podílejí a jejich rozmanité interakce. Laboratorní myš je nejlepším modelovým organismem pro studium dědičnosti komplexních znaků.
obrázek
Laboratoř myší molekulární genetiky připravila panel 28 chromozomálních substitučních kmenů myší, které významně usnadňují genetickou analýzu komplexních znaků tím, že snižují počet genů, jejichž interakce je třeba současně studovat až o 95 %. Například, pokud by studovaný znak byl řízen současně 20 geny na různých chromozomech, pak analýzou konsomických kmenů bude možné studovat roli každého genu odděleně.
Česká hlava každoročně oceňuje významné vědce
Národní cena vlády Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji. Je nejvýznamnějším oceněním projektu Česká hlava, který byl založen v roce 2002. Původně šlo o soukromou iniciativu, později se k němu připojily státní organizace včetně kabinetu.
Loni Národní cenu vlády Česká hlava, s níž je spojena finanční odměna milion korun, získal světově uznávaný překladatel, popularizátor vědy a anglista Martin Hilský. Do češtiny přeložil celé dílo anglického dramatika Williama Shakespeara. V minulosti byl oceněn také chemik Antonín Holý. Slavnostní předávání cen projektu Česká hlava se zpravidla koná v prosinci.