„V 90. letech se ve východní Evropě dělo více násilných trestných činů,“ řekl v pořadu Události, komentáře vedoucí psycholog Policie ČR Vladimír Voska. O potyčkách a útocích v Evropě se podle něj více mluví, jsme o nich lépe informování, a proto se nám zdá, že jich je více než v minulosti. Medializace útoků navíc může vést k pokusům o jejich nápodobu.
Psycholog: Dřív bylo násilí víc, jen nebylo vidět. Medializace útoků vede k imitaci
Psycholog Voska: Novináře první zajímá, jestli byl útočník muslim (zdroj: ČT24)
Psycholog Voska soudí, že důvod, proč jsou lidé v Evropě v napětí, nesouvisí pouze s teroristickými útoky a jinými násilnými činy, které se dějí, ale i se způsobem, jakým se o nich píše ve sdělovacích prostředcích. Trpí prý snahou medializovat vše negativní, co se stane.
„Bylo období, kdy jsem si myslel, že média budou psát i o tom, že nějaký uprchlík ukradl pomeranč,“ glosoval Voska přístup novinářů k uprchlické krizi. Uvedl, že se informuje o každé potyčce, která proběhne. „To, co novináře první zajímá, je, jestli byl útočník muslim,“ dodal. Policie přitom všechny možné varianty motivace útoku vždy důsledně prověřuje, což nějakou dobu trvá.
Podivíni chtějí být vidět
Voska se domnívá, že útoky, o nichž média v poslední době informovala, byly spíše zločiny spáchané podivíny, lidmi psychicky nemocnými či jedinci na okraji společnosti, nikoliv teroristické akty. „Pokud už využijí legendu Islámského státu, tak proto, aby to bylo více vidět,“ domnívá se Voska.
To, že se o podobných činech hovoří, může podle vedoucího policejního psychologa vést k tomu, že se je lidé pokusí imitovat. „Může tam být určitá nápodoba, podobně jako při jiných činech,“ říká Voska. Připomněl známý případ „Lesního vraha“ Viktora Kalivody, který se inspiroval Olgou Hepnarovou. Dodal ale, že nejčastěji se napodobují proslavené, medializované sebevraždy.