Východní členové Severoatlantické aliance neskrývají obavu z agresivní politiky Vladimira Putina. Spojenci se za ně na summitu ve Varšavě postavili. Na východní hranici Aliance proto poprvé od konce studené války vyrazí stálé jednotky. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ale ke změně vztahů s Moskvou nedochází. „Nepotřebujeme hledat nepřítele,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Zaorálek: Vztahy s Ruskem se nemění, NATO nepotřebuje hledat nepřítele
Zaorálek: Aliance je klidná a sebevědomá (zdroj: ČT24)
Nevidíme žádnou bezprostřední vojenskou hrozbu proti spojencům NATO. To, co vidíme, je víc nepředvídatelnosti, víc nejistot a také asertivnější Rusko, které podstatně navyšuje své vojenské schopnosti. Modernizuje a cvičí své armádní síly. Od roku 2000 trojnásobně navýšilo výdaje na obranu.
NATO vyšle ke své východní hranici čtyři vojenské prapory, v Pobaltí a Polsku budou nově působit čtyři tisíce vojáků. Moskva vzkázala, že ji Západ démonizuje a dožaduje se vysvětlení. To chce slyšet na středeční společné schůzce.
Na té se bude projednávat především strategie, jak se vyhnout vojenským incidentům v místech, kde se soustřeďuje větší množství vojenské techniky. „Aby náhodou nevznikl incident díky tomu, že se na jedné nebo druhé straně špatně vyhodnotí nějaká situace,“ vysvětlil Zaorálek.
Podle něj ale k žádné dramatické změně vztahů mezi Západem a Moskvou nenastává. Přesun aliančních vojáků je podle něj přiměřenou reakcí, která má spíše symbolický charakter. „Dává se najevo, že bereme smrtelně vážně to, že za každého člena budujeme kolektivní obranu, a v případě, že by se mu cokoliv stalo, v tom nezůstane sám,“ uvedl ministr zahraničí.
Mediální zkazky, podle nichž se opět schyluje k bipolárnímu mocenskému dělení světa, podle něj nejsou správnou interpretací výsledku summitu ve Varšavě. Zdůraznil, že k žádné dramatické proměně vztahů mezi Západem a Ruskem nedochází. „Chováme se jako klidná, sebevědomá aliance, která je založená na jednotě a solidaritě. Nepotřebujeme hledat nepřítele,“ dodal Zaorálek.
Vedle vody, země, vzduchu a vesmíru máme pátý prostor, kyberprostor, který možná bude v budoucnosti klíčový. NATO s ním začne počítat jako s prostorem, ve kterém se může rozhodovat zítřejší konflikt.
Priorita NATO: Kyberprostor
Podle Zaorálka je v dnešní době obtížné odhadovat, co se v budoucnu ukáže být pro Severoatlantickou alianci klíčovou hrozbou. NATO by proto mělo pracovat na schopnosti adaptace a rychlosti rozhodování.
Další oblastí, na niž by se mělo NATO zaměřit, je kyberprostor. Zaorálek poznamenal, že Česká republika se již na možné kybernetické nebezpečí připravuje, připomněl spolupráci s Izraelem. „Čelíme hrozbám, ve kterých nejde jen o vojenské prostředky. Nejlepší základ toho, abychom mohli čelit současným hrozbám, je budování společnosti, která drží pohromadě, která je sociálně kohezní a spravedlivá,“ soudí Zaorálek.
Smysl Aliance lze podle šéfa Černínského paláce pochopit i z faktu, že kromě jejích členů se summitu účastnili i zástupci států, které ji v současném rozkolísaném světě vidí jako stabilního partnera. „Spolupráce zemí jako jsou Finsko, Švédsko, Austrálie a další, ukazuje, jakou roli Aliance ve světě sehrává.“