Bohoslužba v Betlémské kapli v Praze připomenula výročí upálení katolického kněze a církevního reformátora Mistra Jana Husa, od jehož smrti letos uplynulo 601 let. Bohoslužbu vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, obřadu se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. „Proroci, jako byl Jan Hus, přicházejí i dnes, v jednadvacátém století,“ řekl ve svém kázání bratislavský biskup Církve československé husitské Jan Hradil.
Proroci, jako byl Jan Hus, přicházejí také dnes, zaznělo z Betlémské kaple
„Křesťanství je překrásné náboženství. Vytvořilo kulturu, která měla vliv na celé lidstvo ve všech světadílech. Vytvořilo vzdělání, které dalo základy vysokoškolského studia. Vytvořilo umění, které ovlivnilo estetické cítění a tvorbu celého lidstva,“ řekl Jan Hradil. „To vše pod jasným vlivem starozákonní kultury židovského náboženství. Evropa z této dvojí náboženské kultury čerpá. Z této kultury byla vytvořena evropská etika.“
Kázání se zúčastnili i plzeňský biskup Filip Štojdl a farářka Libuše Roytová. Vystoupil také synodní senior evangelické církve Daniel Ženatý, který řekl, že úděly mučedníků se dotýkají všech lidí a probouzejí je z případné nečinnosti.
Ministr Herman: Husovo poselství pravdivosti je nadčasové (zdroj: ČT24)
Boží nárok je pálil v ústech
Biskup Hradil kázal o tom, že dokud proroci kárají pouze lid, tak to ještě jde, ale ve chvíli, kdy se dotknou nejvyšší církevní šlechty, jsou kamenováni a vyháněni z jejich středu. „Je to úkol velmi nevděčný. Přesto proroci uposlechli Boha, protože je jeho nárok pálil v ústech. Museli jít, i když věděli, že zemřou,“ řekl Jan Hradil.
Slavnostní bohoslužba v Betlémské kapli (zdroj: ČT2)
Lidé se společně pomodlili za pronásledované a nespravedlivě vězněné, za oběti totalitních režimů všude na světě i za těžce nemocné. Zazněla také modlitba za pracovníky humanitárních organizací a za uprchlíky.
Hus kritizoval katolickou církev za odklon od původních zásad. Otevřeně mluvil o morálně pochybném jednání, například vymáhání poplatků za obřady nebo obchodování s tzv. odpustky, odpuštěním trestu za hříchy. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen.
Kvůli pravdě obětoval vše, i život
„Šest set jedna let od justiční vraždy mučedníka svědomí a reformátora Jana Husa je velkým mementem,“ řekl při obřadu ministr Herman. Uvedl, že Hus kvůli své pravdě ztratil vše, co mohl, včetně svého života. „Pro nás všechny, a zejména pro nás ve veřejné službě, je tento příklad velkou výzvou, abychom nekázali vodu a nepili víno,“ dodal.
Podle bratislavského biskupa Jana Hradila Mistr Jan Hus s obrovskou láskou k člověku a ještě větší láskou ke své vlastní církvi hovořil o svatokupectví a odpustcích, ale nechce být tím kárajícím, ale chce upozornit na obrovské nedostatky, které celou společnost zavádějí jinam, než křesťanství a hlavně Bůh chce.
„Nejdůležitější je, aby národ, lid, křesťanství, šli skutečně k Hospodinu. Proroci, jako byl Jan Hus, přicházejí i dnes, v jednadvacátém století. Chtějí nás vyvést ze skepse. Chtějí vyvést tuto společnost, která je postavena na křesťanské tradici, z problémů, které dnes máme,“ kázal Jan Hradil. „Je to korupce, stejně jako bylo prodávání odpustků, jsou to stejné problémy. Pokud se ale chceme hlásit k etice, která vzešla z křesťanství, musíme také dodržovat to, co po nás Bůh chce.“