Nákladová nádraží budou muset řešit nové hlukové normy. Vláda totiž přesouvá tato nádraží do přísnější kategorie, kam spadají například továrny. Ministerstvo dopravy si sice vyjednalo výjimku a limit budou mít ještě o pět decibelů zvýšený, pro nádraží to přesto znamená změny. Ztišit je mohou i nové technologie na mazání kolejí.
Ztišování nákladových nádraží. Změnu si vyžádají nové hlukové normy
Události ČT: Nákladová nádraží si budou muset zvykat na nové hlukové normy (zdroj: ČT24)
Vláda schválila materiál, který fakticky zavádí nové normy pro hluk. Slouží totiž jako prováděcí vyhláška k zákonu o veřejném zdraví, který platí už od prosince. Zákon už tehdy stanovil přelomovou novinku – kdo si nově postaví dům u trati nebo rušné silnice, musí s hlukem počítat a stát mu v takovém případě žádná ochranná opatření nezaplatí.
Aktuální nařízení zase dělá problémy provozovatelům železnice, výrazně totiž omezí asi padesát nákladových nádraží. Podle vlády už totiž nespadají do kategorie dopravních staveb, ale jsou teď na podobné úrovni jako továrny, které mají limity přísnější.
Protihlukové normy
Zatímco silnice a železnice smějí produkovat přes den 60 decibelů a v noci 50 decibelů, u továren je limit o deset decibelů nižší. Ministerstvo dopravy si nakonec vyjednalo jedinou výjimku. Existující nádraží, stejně jako staré dálnice, budou mít limit o pět decibelů zvýšený oproti továrnám. „Šlo nám především o to, aby se limity nenavýšily extrémně tak, abychom nemuseli uzavřít polovinu nebo většinu nákladních nádraží,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Už kvůli dosavadním protihlukovým normám by například na libeňském nádraží v Praze měli investovat 115 milionů korun, část z toho na protihlukové stěny. Na seřadištích nákladních nádraží se ale bude muset nejspíš změnit více. Výrazně by je měly ztišit nové technologie na mazání kolejí, ale třeba i nízké protihlukové stěny. Žádný časový limit, do kdy by to mělo být, ale není.
Protihlukové stěny mají své kritiky
Klasické protihlukové stěny lemují silnice i železnice. Kolem železničních tratí už teď stojí přibližně 200 kilometrů stěn, téměř dvakrát tolik jich je podél dálnic a silnic první třídy. Běžný metr protihlukové stěny stoji asi 25 tisíc korun.
Protihlukové zábrany neznamenají ale jenom úlevu pro lidi žijící v okolí kolejí nebo vozovky. Mají také hodně kritiků. Nelíbí se mimo jiné záchranářům, protože se přes klasické betonové zdi nemohou dostat k zásahům. Části lidí zase vadí jejich vzhled, protože z oken mohou mít výhled přímo na betonovou stěnu. Kromě odklonění hluku pak může omezovat světelnost.
Silničáři také stále častěji využívají protihlukový asfalt s příměsí gumy. Tlumí zvuk asi o 3 až 4,5 decibelu. Vypadá to sice zdánlivě málo, jenže hluk se počítá logaritmicky, takže i tři decibely znamenají pokles o polovinu.