Před 65 lety vznikla v Praze první protialkoholní záchytná stanice na světě. Dnešní záchytky jsou ve všech krajích s výjimkou Ústeckého, po svých „klientech“ vymáhají miliony a jejich provozovatelé doufají, že se změní předpisy, které (ne)vymezují činnost těchto zdravotnických zařízení. Znalci pak hovoří o tom, že největším problémem léčby závislosti na alkoholu v Česku je její místní, kapacitní i finanční nedostupnost.
Záchytky na okraji zájmu. Opilci jim dluží peníze a politici lepší pravidla hry
Opilci dluží záchytkám miliony korun (zdroj: ČT24)
Na záchytkách končí lidé, kteří kvůli opilosti ohrožují sebe nebo své okolí. Svůj pobyt ale v průměru uhradí jen každý čtvrtý opilec. Vymáhání peněz se nedaří. Nejčastější skupinou jsou nemajetní lidé bez domova a také cizinci.
Na záchytné stanici v Hradci Králové mohou přijmout až pět lidí. Ročně pak zhruba 1600. Někteří tady končí opakovaně, jak vyplývá ze zkušeností sanitáře Marcela Beránka, který zde pracuje dvanáct let. „Vím, že tady je klient, který má 130, možná 135 pobytů,“ uvádí Beránek.
Noc na záchytce v Hradci Králové stojí dva tisíce korun. Zaplatí ale jen třetina zdejších klientů. Podobně to je i ve Frýdku Místku. Celkový dluh tady přesahuje dva milióny.
Dlužné částky se momentálně snažíme vymáhat sami, eventuálně následně právní cestou. Klientům nabízíme taky možnost splátkového kalendáře.
V Praze je kapacita 20 lůžek. V posledních dvou měsících zde v průměru každý den nocovalo 18 lidí. Zaplatí každý čtvrtý. Dluh tu evidují přes 26 miliónů korun.
Magistrát hlavního města Prahy jako zřizovatel a provozovatel potom musí dotovat celý provoz zhruba devíti až desíti miliony korun ročně.
Největším problémem léčby závislosti na alkoholu v Česku je její místní, kapacitní i finanční nedostupnost, řekl agentuře ČTK primář kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov. Síť specializovaných ambulancí se rozpadla, odborníků na léčbu je málo a zdravotní pojišťovny část léčby nehradí. K dosavadnímu zákonu navíc nejsou vyhlášky, které by upravily, jakým způsobem mají záchytky fungovat, jak mají vypadat a jak mají být technicky a personálně vybaveny.
O dostupnosti léčby rozhodují podle Popova pojišťovny, ne stát. „V okamžiku, kdy pojišťovna řekne, že služeb má dost, další nenasmlouvá, i když argumentujeme, že faktická dostupnost v regionu není,“ řekl.
Zdravotní pojišťovny dávají na léčbu poruch z pití alkoholu ročně kolem miliardy korun. Většina těchto peněz však nejde na léčbu závislosti, ale následků pití. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna za ni dala v roce 2014 kolem 550 milionů korun, za léčbu alkoholického onemocnění jater 130 milionů, následků toxických účinků alkoholu 12 milionů a poškození nervové soustavy alkoholem 2,5 milionu korun.
Opilého mladíka odvezla záchranná služba
Popov potvrdil, že zájem o protialkoholní léčbu stoupá, kapacity ale nestačí. I když se na jeho klinice zvýšily počty ambulancí, nejsou schopni uspokojit zájem, na první ambulantní vyšetření čekají pacienti šest až osm týdnů. „Kdybychom měli další ambulanci, okamžitě je plná,“ řekl. Problém je podle něj i v nedostatku denních stacionářů, které poskytují léčbu formou intenzivní ambulantní péče.
Už 15 let bez záchytky, zřízení nové prý neumožňuje zákon
Jediným krajem bez protialkoholní záchytné stanice je už 15 let Ústecký kraj. Stovky opilců ročně končí v nemocnicích, řekl ČTK mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra. Vedení kraje zřízení záchytky plánuje, čeká ale na změnu legislativy. Poslední záchytná stanice pro opilé skončila v roce 2001. Bývalé i současné vedení kraje její obnovení opakovaně zvažovalo. Zřídit záchytku ale není podle mluvčí kraje Lucie Dosedělové v současné době možné.
„Nový zákon o zdravotních službách, který platí od roku 2012, nenabízí už možnost registrace nové záchytky. Nelze tak požádat o oprávnění pro provoz,“ řekla Dosedělová.
Protialkoholní záchytné stanice v ČR
Kraj čeká na změnu zákona o takzvaných specifických zdravotních službách, jehož součástí by měla být i záchytka. „Jakmile budeme znát přesné zákonné podmínky pro provoz, včetně technického či personálního zajištění, jsme připraveni okamžitě vyhlásit výběrové řízení na provozovatele,“ doplnila Dosedělová s tím, že se dříve plánovalo zřízení záchytky v Mostě.