Výzkumem ryb nebo třeba popularizací básní a dalšími badatelskými počiny si vědci mladší 35 let vysloužili prestižní Prémii Otto Wichterleho pro rok 2016. Odborná porota vybrala výzkumníky, kteří se již mohou pochlubit špičkovými výsledky v rámci Akademie věd ČR. Každý z celkem 21 laureátů ceny nesoucí název po proslulém chemikovi dostane jako odměnu 300 tisíc korun.
Mládí vpřed. Wichterleho prémii převzalo 21 vědců do 35 let
Odborná porota vybrala 21 laureátů (zdroj: ČT24)
Mladí vědci dostanou prémii ve třech po sobě jdoucích ročních částkách. „Prestiž prémie je minimálně stejně hodnotná jako finance, možná hodnotnější. Jde o ocenění, které je v zahraničí ceněno velmi vysoko,“ řekl předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Neživá příroda
V oblasti zkoumání neživé přírody si ocenění vysloužil Michal Cifra z Ústavu fotoniky a elektroniky. Věnuje se bádání elektromagnetických vlastností organismů na nano/mikroskopické úrovni. Jeho výsledky směřují k využití v terapeutických a diagnostických metodách v biotechnologii a medicíně.
Prokop Hapala se zase s úspěchem věnuje teoretickému studiu nanostruktur a molekul na povrchu pevných látek. Práce, na kterých se podílel, si našly cestu do předních vědeckých časopisů ve světě.
K oceněným patří matematik Jan Hladký, který se věnuje diskrétní matematice, tedy oblastem, v nichž hlavní roli hrají celá čísla. Metody jsou důležité pro řešení problémů v informatice, například při hledání dopravního spojení nebo rozpoznání i mírně poškozeného čárového kódu.
Naopak fyzik Kamil Olejník je vedoucím nově vybudované laboratoře nanolitografie, kde připravuje vzorky a nanosoučástky pro další česká pracoviště. Nová technologie slibuje zásadní snížení spotřeby.
Držitelé prestižní Prémie Otto Wichterleho
V oblasti výzkumu plazmatu v takzvaném tokamaku se zabydlel Michael Komm. V současnosti budovaný tokamak ITER je druhý nejdražší mezinárodní projekt v historii, Michael Komm řešil jeden z klíčových problémů jeho fungování.
Hanuš Seiner se zase věnuje výzkumu materiálů s tvarovou pamětí. Na řízení velikosti, čistoty a povrchové chemie diamantových nanočástic a jejich charakterizaci pomocí mikroskopie atomárních sil a Kelvinovské mikroskopie se soustředí
Štěpán Stehlík. Ten se svým týmem prokázal, že navzdory některým teoretickým předpokladům může krystalický nanodiamant stabilně existovat až do velikosti 1 nm.
Tomáš Přikryl studuje anatomii a vývoj rybí fauny kenozoika (nejmladší geologická éra) a její vztah k moderním faunám. Protože jsou ryby pestrou skupinou obratlovců a představují důležitý zdroj bílkovin v lidské stravě, patří porozumění jejich vývoji k důležitým otázkám. Rybí společenstva patří z biologického hlediska k nejméně probádaným obratlovcům.
Živá příroda
Za své působení ve sféře živé přírody si ocenění vysloužila v oblasti organické chemie Petra Cuřínová nebo Michal Behuliak, který rozšířil své studium molekulární biologie o zaměření na vzestup a udržování vysokého krevního tlaku.
Martin Ferus spolupracoval na přelomové studii, kdy se českým vědcům podařilo zkompletovat a dát do kontextu problematiku vzniku všech základních nukleových bází RNA s procesy během takzvaného pozdního velkého bombardování (dopady asteroidů na Zemi před zhruba čtyřmi miliardami let).
Plůdková společenstva ryb ve stojatých vodách zkoumá Tomáš Jůza z Biologického centra. Rybí společenstva zásadně ovlivňují děje v potravních sítích i kvalitu vody a určují budoucí vývoj jezer a nádrží. Jůza se specializuje na druhy žijící v jezerech, nádržích či mořích. Jejich průzkum je mimořádně náročný, a proto o nich doposud chyběly jakékoliv spolehlivé informace. Jůzovy práce již stačily přispět k poznání v celosvětovém měřítku.
Zaměření na procesy v lidských rakovinných buňkách vyneslo mezi oceněné Pavla Hrouzka. A spolu s ním také Katarínu Smolkovou, která se specializuje na mitochondriální metabolismus rakovinných buněk.
Pavla Sojková doplnila studium parazitů ryb o využití molekulárních metod zaměřených především na zkoumání jejich evoluce a příbuzenských vztahů. Laboratoř se postupně stala světově uznávanou mezinárodní skupinou v problematice evoluce rybomorek.
Martin Šálek se při své vědecké činnosti soustředí mimo jiné na analýzu faktorů ovlivňujících výskyt a druhovou diverzitu živočichů v různých typech prostředí, které vedou k vývoji efektivních ochranářských opatření a k ochraně cílových druhů a biotopů. Zkoumá organismy od polních plevelů přes motýly až po obratlovce, ptáky, hlodavce, zajíce, netopýry a šelmy.
Humanitní a společenské vědy
V humanitních a společenských vědách vynikla třeba socioložka Martina Mysíková, která si ocenění vysloužila výzkumem postavení žen a mužů na trhu práce, sociální nerovnosti i chudoby.
Další oceněný, bohemista Petr Plecháč, se zabývá teorií verše a dokáže skloubit literární vědu s výpočetní technikou. Snaží se také svůj výzkum popularizovat, je například spoluautorem knihy Báseň a počítač.
Ota Pavlíček ve své práci objasnil důležitou část filozofických diskuzí na pražské univerzitě ve 14. a 15. století, a tedy i část českého myšlenkového dědictví.
Dlouhodobě se etapě dějin komunistické éry u nás věnuje Vítězslav Sommer. Historik významně přispěl bádáním v oblasti dějin ekonomického myšlení a technokracie před rokem 1989 i po něm.
Sociolog Filip Vostal zkoumá sociologii vědy a sociologii času. Ve svém výzkumu představuje pohled na vlivnou teorii sociální akcelerace v akademickém prostředí.