Školské odbory na jednání s ministryní Kateřinou Valachovou (ČSSD) zopakovaly požadavek na desetiprocentní růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Pokračují tak v kampani Konec levných učitelů, kterou zahájily před měsícem. Koalice se zatím shodla jen na pěti procentech, Valachová ale požadavek učitelů podporuje. Pokud při vyjednáváních odbory neuspějí, přikročí ještě v červnu k důraznějším akcím.
Vyšší platy ve školství: Valachová podpořila odboráře v tričku s logem kampaně
Brífink ke kampani Konec levných učitelů (zdroj: ČT24)
„Pět procent je pro nás v tuto chvíli naprosto, naprosto nepřijatelné. V tuto chvíli další kroky nebudeme zveřejňovat. Diskuse ale byla velmi bouřlivá, zazněla i slova jako stávka,“ uvedla místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.
Následující dva týdny mají odbory vyčleněny na vyjednávání. Jejich zástupci se sejdou s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), mají zájem i o schůzku s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).
„Letos jsem poprvé po deseti letech vyjednala nejen nárůst peněz na tarify, ale i na reálné počty dětí ve školách,“ uvedla ministryně Valachová. Požadavek na desetiprocentní růst platů je podle ní relevantní, proto přišla do vyjednávání rozpočtu na příští rok s požadavkem na 13 miliard navíc, i když se to podle ní může zdát jako šokující suma. Valachová už dříve ocenila, že ji podpořil i premiér.
Andrej Babiš ale v minulých týdnech mluvil jen o pětiprocentním růstu s tím, že si ale učitelé zvýšení platů zaslouží. „Přijdeme s návrhem, který by navýšil výdajové rámce, ale jen v tom případě, že bychom vybrali více daní,“ uvedl. „Musíme se ale domluvit na celém rozpočtu a nemůžeme říci, že tato profese dostane více a ostatní ne.“
Vedle růstu platů požadují odbory třeba to, aby byla maximální možná kapacita naplnění jedné třídy 25 dětí, jinak se podle nich nemůžou jednotlivým studentům věnovat individuálně.
obrázek
Odbory chtějí platy dostat na 130 procent průměrné mzdy
Pokud by odbory s desetiprocentním růstem nakonec uspěly, vyšplhal by průměrný hrubý plat učitele na 29 686 korun. Hypotetický nárůst na 130 procent průměrné mzdy v Česku, což je pomyslná cílová meta odborářů, by nyní znamenal průměrný učitelský plat 34 407 korun.
V loňském roce byl hrubý průměrný plat učitelů 26 987 korun, u nepedagogických pracovníků, který je asi 60 tisíc, je ale plat výrazně menší: ti si v průměru vydělali 15 188 korun.
V roce 2015 ale rostly mzdy ve školství pomaleji než v jiných sektorech. Učitelům i nepedagogickým pracovníkům se sice zvýšila tarifní složka platu, ale klesly odměny. Peníze, které školy od státu získaly, totiž nepokryly nárůst počtu pracovníků v souvislosti s nárůstem počtu žáků.
Podle ministryně Valachové je regionální školství katastrofálně podfinancované. Proto prý nestačí zvýšit rozpočet jen pro příští rok, ale musí se pracovat také s výhledy na léta následující. Tam Valachová žádá po pěti procentech navíc do školského rozpočtu každý rok, což vidí jako reálné.
Poslanec a člen sněmovního výboru pro vzdělávání Bohuslav Svoboda (ODS) však míní, že by školství mělo hledat zdroje peněz nejdřív uvnitř resortu. Až pak požadovat další příspěvky ze státní kasy: „Ten systém nejdřív musí být sám o sobě úsporný v tom smyslu, že zmizí všechny zbytečné výdaje – finanční prostředky, které padají na nejrůznější nesmyslné akce,“ říká Svoboda.
Pětiprocentní zvýšení platů odborům nestačí (zdroj: ČT24)